Vzdělávací materiály

Jak by mohla vypadat fér kampaň? Aneb vize místo populismu (Spolupráce s FÚ AV)

Anotace:

Lekce seznamuje žáky s technikami politické mobilizace a polarizace v kampaních (slogany, symboly, nepřítel, cherry-picking, whataboutism). Součástí je i srovnání se současnou praxí v Indii, kde vládní strana využívá kulturní a náboženské rámce (hindutva) k oslovování voličů a mobilizuje masy na základě náboženství.
Žáci analyzují příklady sloganů, připravují férovou kampaň a hodnotí práci vrstevníků. Cílem je posílit mediální a občanskou gramotnost, etické uvažování a tříbit schopnost cílit na změnu kvality života, nikoli pouze posilovat emoce nepřátelství.

 

Rozpočet pod lupou: komu přidat, komu ubrat – a co to o nás vypovídá?

Téma rozpočtu se nyní živě řeší, zkuste si s žáky simulovat, jak se rozpočet tvoří. Veškteré podklady máte připravené níže. 

Anotace: Žáci si na vlastní kůži vyzkouší, jak funguje sestavování státního rozpočtu vládou. V rolích ministrů se snaží rozdělit omezený objem peněz mezi různé resorty. Zjišťují, že rozpočet není jen tabulka čísel, ale zrcadlo hodnot a priorit společnosti, toho, co vláda považuje za nejdůležitější: bezpečí, zdraví, vzdělání, solidaritu nebo životní prostředí.
Cílem je zažít proces vyjednávání, poznat složitost politických rozhodnutí a uvědomit si, že každé rozhodnutí „kam peníze půjdou“ znamená, že jinde peníze chybí. Aktivita zároveň rozvíjí finanční i občanskou gramotnost, schopnost argumentace, empatie, týmové spolupráce a respektu k odlišným postojům.

 

Od plánu k trhu – tři kroky k pochopení transformace po roce 1989

Anotace:
Tato sada tří propojených lekcí pomáhá žákům pochopit, co znamenala transformace české ekonomiky po roce 1989. Kombinuje témata z dějepisu, občanské výchovy i ekonomie a ekonomiky a nabízí tak hlubší vhled do období, kdy se naše země měnila z plánovaného hospodářství v tržní ekonomiku. Metodika si klade za cíl nejen přiblížit fakta, ale především pomoci žákům vcítit se do tehdejších dilemat a pochopit, že změna systému nebyla jen o svobodě, ale také o zodpovědnosti, nejistotě a dopadech na každodenní život. Metodika vychází z přednášky: Ondřej Ševeček: Rok 1989 – revoluce ekonomiky: od plánu k trhu (odkaz níže, spolupráce s FÚ AV), dělí se na 3 lekce.

Obranyschopná demokracie (politologie, právo a mediální výchova). Balíček Ústavnost

Jaké jsou hranice svobody slova? Může demokracie omezovat projevy, které ji ohrožují? A kde leží tenká linie mezi ochranou demokratických hodnot a cenzurou? Viz aktuální: Policie žádá o vydání Okamury. Útok na svobodu slova, prohlásil šéf SPD

Anotace:

Tato lekce se dotýká jednoho z nejvýznamnějších a zároveň nejdiskutovanějších témat moderní společnosti – svobody slova. Zaměřujeme se na osvětlení konceptu obranyschopné demokracie, který v Evropě vznikl jako reakce na zkušenosti z 20. století, zejména po hrůzách druhé světové války. Nejde nám o to, něco žákům podsouvat, zakazovat nebo říkat, co si mají myslet. Cílem je spíše ukázat, jak a proč se demokratické státy rozhodly svobodu projevu někdy omezit, aby mohly ochránit samotné základy svobody a rovnosti. Společně budeme diskutovat, analyzovat konkrétní příklady a hledat odpovědi na otázky, kde leží hranice mezi svobodou projevu a ochranou demokratických hodnot. Tato lekce je příležitostí vzdělat žáky o historických souvislostech a naučit je přemýšlet kriticky o tomto stále aktuálním tématu. Součástí je i vhled do legislativy ČR, SR, EU.

Jak by vypadal manifest futurismu dnes aneb Svůdnost ideologií (fašismus)

Anotace:

Lekce propojuje dějepis, literaturu a politologii v souladu s novými požadavky RVP (zatím jen v rámci probíhajících příprav), které podporují integraci mezioborových přístupů. Žáci budou analyzovat dobové texty, konkrétně Manifest futurismu a Manifest fašismu, aby porozuměli historickým kontextům a způsobům, jakým autoři těchto textů ovlivňovali své publikum. Oba texty budou zkoumány odděleně: futurismus jako umělecký směr, který reagoval na modernizaci a technologický pokrok, a fašismus jako politické hnutí, které ve 20. století formovalo evropskou historii.

Lekce rozvíjí schopnost analyzovat texty, porozumět historickým souvislostem a vnímat ideové konstrukce v širším kontextu. Zároveň posiluje schopnost formulovat vlastní myšlenky, diskutovat a tvořivě přistupovat k aktuálním společenským výzvám. Tato aktivita umožňuje žákům lépe pochopit ideologii fašismu, v čem mohla být pro tehdejší svět přitažlivá, což by mohla být cesta, jak se účinně bránit jejímu možnému opakování.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky