Vzdělávací materiály

Jaké jsou hranice svobody slova? Může demokracie omezovat projevy, které ji ohrožují? A kde leží tenká linie mezi ochranou demokratických hodnot a cenzurou? Viz aktuální: Policie žádá o vydání Okamury. Útok na svobodu slova, prohlásil šéf SPD

Anotace:

Tato lekce se dotýká jednoho z nejvýznamnějších a zároveň nejdiskutovanějších témat moderní společnosti – svobody slova. Zaměřujeme se na osvětlení konceptu obranyschopné demokracie, který v Evropě vznikl jako reakce na zkušenosti z 20. století, zejména po hrůzách druhé světové války. Nejde nám o to, něco žákům podsouvat, zakazovat nebo říkat, co si mají myslet. Cílem je spíše ukázat, jak a proč se demokratické státy rozhodly svobodu projevu někdy omezit, aby mohly ochránit samotné základy svobody a rovnosti. Společně budeme diskutovat, analyzovat konkrétní příklady a hledat odpovědi na otázky, kde leží hranice mezi svobodou projevu a ochranou demokratických hodnot. Tato lekce je příležitostí vzdělat žáky o historických souvislostech a naučit je přemýšlet kriticky o tomto stále aktuálním tématu. Součástí je i vhled do legislativy ČR, SR, EU.

Lekce žáky provede zkráceně historií Íránu, se zaměřením na protesty. Představíme si umělce, kteří bojují se současným represivním režimem texty. Žáci se seznámí s podobou cenzury Íránu.

Celá lekce vychází ze skvělé přednášky Zuzany Kříhové:
Reflexe íránského exilu a literární cenzura v Islámské republice:
https://youtu.be/jQCz2812B1s
Téma se zaměřuje na dva specifické aspekty soudobé íránské literatury, jimiž jsou tvorba íránských autorů žijících v exilu a cenzura v současné íránské literatuře. V rámci tématu příspěvku prozkoumáme, jak se v literárních dílech íránských autorů žijících v zahraničí odrážejí témata jako vzdor proti represivnímu režimu, adaptace na nové prostředí, memoárová nostalgie. Zaměříme se i na tabuizovaná témata v moderní perské próze, za co jsou autoři v Íránu postihováni, jak funguje cenzurní mašinerie a jak se tvůrci a nakladatelé s touto realitou vyrovnávají.
Zuzana Kříhová je česká íránistka a vysokoškolská pedagožka vyučující na Ústavu Blízkého východu a Afriky (UBVA) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své disertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Po boku íránisty Jana Marka se podílela na překladu českých
Dějin Íránu (2014) a vydání antologie současné perské literatury z Íránu a Afghánistánu Vítr nás odnese (2009). Na Univerzitě Karlově vystudovala perštinu a dějiny a kulturu islámských zemí.