Vzdělávací materiály

KDYŽ TI SEDNE SAZE NA NOS (Využití dokumentárního cyklu Holocaust ve výuce)

Anotace: Dokumentární seriál Holocaust (Příběhy 20. století) dostupný na ivysílání České televize má z mnoha důvodů mimořádný vzdělávací potenciál. V osmi dílech, z nichž žádný nepřekračuje 30 minut, podává především skrze výpovědi pamětníků natočených lidmi z Post Bellum celkový obraz genocidy českých a moravských židů od třicátých let až do poválečného období. Je historicky přesný, věcný, neupadá do nemístné lyrizace, nezavaluje diváky faktografií, jednotlivé fáze a podoby pronásledování vnímáme přes různorodé pamětnické zkušenosti. Přinášíme jednoduché doporučení, jak jej jednoduše využít v občance, dějepisu či češtině. Základním předpokladem je však ochota vyučujícího věnovat tématu dostatečný čas a prostor. Lze pracovat s celým cyklem nebo s jednotlivými díly, může být náplní projektového dne nebo týdne nebo celoročního projektu. V každém případě však téma od učitele vyžaduje alespoň základní orientaci. Jde výborně využít jako příprava na návštěvu některého z míst paměti (Terezín, Osvětim, Flossenbürg atd.)

BRUSLE ČI KOŽÍŠEK? (Teorie daru aneb K čemu jsou nám sociální vědy?)

Anotace:
Převážně skupinová aktivita na příkladu dávání a přijímání dárků ukazuje, nakolik jsou i běžné a zdánlivě nekomplikované situace zatížené spletitou sítí motivací a významů, a měla by vést k pochopení smyslu společenských věd, resp. toho, jak nám mohou pomoci ve chvíli, kdy nám na výsledku našeho jednání opravdu záleží. Teorie daru je reprezentativním kulturně antropologickým tématem mj. proto, že akt darování zahrnuje rozměr psychologický (např. motivace), sociologický (statut), ekonomický (cena, hodnota, reciprocita), symbolický (prestiž), historický (tradice rodinná i kulturní), filosofický (Komu dáváme, když dáváme? Druhým, nebo sobě?) atd. Žáci pracují samostatně a ve skupinách v základní verzi s otázkami z PL 1 a 2, v náročnější verzi také s krátkými úryvky antropologických a sociologických textů. Aktivita sice vychází z klasických děl Mausse, Benedictové a C.L. Strausse, ale kromě příkladu potlače pracuje pouze se zkušeností našeho kulturního okruhu. Nicméně máme-li ve třídě žáky s jiným kulturním zázemím, je žádoucí v diskuzi využít jejich zkušeností, budou od těch západních lišit formou, nikoli však obsahem.
Otázky a texty z PL lze používat i zcela výběrově, jdou snadno krátit, přizpůsobovat věku a situaci a dále rozvíjet. Níže uvedený postup je vhodný na střední školu, ideálně do dvou posledních ročníků.

Vzdělávací balíček Írán (geopolitika, kultura a zkušenost - mezinárodní vztahy)

Milí učitelé,
představte si, že se chystáte na dobrodružství do země, kde historie a modernita tancují v rytmu tisíciletých tradic a kde každý kousek vypráví příběh. A ne, nemusíte balit kufry, ani vyhledávat nejbližší letenky. Vaše cesta začíná tady a teď, v pohodlí vaší třídy či obýváku, díky našemu vzdělávacímu balíčku o Íránu.

Alkohol je taky DROGA!

Anotace:

Lekce si klade za cíl zamyslet se společně s žáky nad rozdělením na drogy legální a nelegální. Zda výše uvedené dělení odráží škodlivost následků jednotlivých drog. Nejvíce se zaměříme na alkohol, který je přirozenou součástí lidské kultury již po 1000 let. Je společensky tolerován, přestože způsobuje stejné psychické onemocnění závislostí jako drogy nelegální. Co vlastně hranice mezi legalitou a nelegalitou odráží? Lekce si neklade za cíl legalizovat jakoukoli návykovou látku, spíše vede k zamyšlení, zda fakt, že je něco povolené znamená, že je to bezpečnější.

Doporučujeme si do školy na program prevence objednat odborníky. Lekce neslouží jako náhražka preventivního programu, pouze se snaží téma otevřít. Účinná prevence je dlouhodobá a promyšlená prevence.

Trestní právo: Jak trestáme?

Lekce vychází z přednášky Jakuba Drápala, který vystudoval kriminologii na Cambridge a dnes se zabývá tresty a trestní politikou.
Často zažíváme zhrození nad výší nějakého trestu nebo naopak na dostatečném nepotrestání nějakého druhu chování. Zaplní se titulní stránky, u piva je co řešit a lidé cítí, že prožívají spravedlivé rozhořčení. Jenže je tohle ta debata, kterou máme vést, tzn. hádat se pouze o výši trestu? Nedlužíme si taky debatu, kde budou padat následující otázky:
Jak jsou školeni soudci při ukládání trestů?
Proč jsou u nás tak velké rozdíly v rozsudcích za stejné trestné činy mezi jednotlivými soudci? Proč se někdy uděluje za stejný trestný čin podmíněný a jindy nepodmíněný trest? Jak pracovat s trestní minulostí? Jak pracovat s vězni ve výkonu trestu? Jaké mít nároky na bachaře? Jak systémově efektivně pomáhat vězňům (ve vězení i po propuštění), aby se nám nevraceli do výkonu trestu? Jak uvažovat o účelu trestu? Jak získávat data k měření efektivity trestu?

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky