V roce 2014 jsme založili Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd, z. s. a vedlo nás k tomu hned několik důvodů. Na jedné straně to bylo zvyšování nároků na náš předmět v tom smyslu, aby byly schopnosti i dovednosti našich žáků co nejlepší. Na druhé straně se však hodinové dotace na výuku našeho předmětu neustále snižovaly. Na řadě škol máme na základy práva, finanční gramotnost, získání politické orientace, porozumění vlastní osobnosti, médiím a mezinárodní situaci jen jednu hodinu týdně, protože důraz je kladen na jiné předměty. Vnímali jsme také kolísavou úroveň připravenosti absolventů pedagogických vysokých škol, které často studium na učitelské povolání dostatečně nepřipraví. Trápila nás téměř neexistující komunikace mezi učiteli našeho předmětu napříč Českem a nedostatečná metodologická podpora v některých výukových oblastech. Hlavním důvodem pro založení naší Asociace však bylo něco, s čím jsme se setkávali u žáků bez ohledu na typ školy, který navštěvují – snižování občanského (sebe)vědomí a schopnosti orientovat se v současném společenském dění. A protože věříme tomu, že občanská výchova a společenské vědy mají děti připravit na život v 21. století a vést je k dodržování morálních a právních hodnot, rozhodli jsme se s tím něco dělat. Víme, že musíme začít u sebe, proto se v Asociaci zaměřujeme na podporu učitelů (na znalosti i metody práce) a hledáme cesty, jak podpořit jejich profesní rozvoj a otevřenou spolupráci.
Dali vám někdy k večeři na adaptačním kurzu čočku? Nám ano. Výsledkem bylo, že si nás s kolegou děti v hojném počtu volali k postýlkám, že je bolí břicho. Kolegové z policejní školy, kteří s námi gympláky tehdy budovu adapťáku sdíleli, nám řekli, že jejich žáci podobné problémy nemají a pokud ano, své učitele nevolají. K bolesti a jiným neduhům mají totiž jiný přístup.
Co je to vlastně bolest a proč by se o ní mělo učit, vyplyne z nabízeného materiálu.
Závislost na telefonu, závislost na internetu. Do jaké míry se týkají vašich žáků? Nechte je udělat si test, zamyslete se nad prevencí závislostního chování a využijte některý z tipů z prezentace, kterou vám nabízíme. A že jich tam je:)
Lekce si klade za cíl skrze příběh zavražděného novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové představit systém, který dlouhodobě fungoval na Slovensku, kdy struktury připomínající mafii vytvořily tzv. stát ve státě, čímž ho ukradli svým občanům, kořeny systému sahají až do dob minulého režimu. Lekci uvede rozhovor s Peterem Bárdym, který je určen učitelům, ale ti link klidně mohou zaslat i svým žákům.
Šéfredaktor Aktualit sk., bývalý zaměstnavatel Jána Kuciaka Peter Bárdy pro Občankáře natočil rozhovor, kde vás seznámí se systémem, který na Slovensku dlouho fungoval, i se způsobem práce Jána Kuciaka. Rozhovor a lekce jsou součást vzdělávacího balíčku Být novinářem v.... ZDE
Rozhovor: https://www.youtube.com/watch?v=QPGen1Bn-mA
Prostřednictvím aktivity si připomínáme Milgramův experiment, diskutujeme o míře poslušnosti v eticky sporných situacích, představujeme si doporučení sociálních psychologů, jak se v takových situacích zachovat. Aktivitu lze realizovat v hodinách sociální psychologie – sociální vliv (konformita a poslušnost), politologie (téma totalitní a autoritářské režimy, demokracie), sociologie.
Přikládáme také dvě kapitoly z románu Louise de Bernièrese , kde jsou následky poslušnosti ve státě řízeném armádou zobrazeny - Válka o zadnici dona Emanuela. Lze zadat studentům jako domácí četbu.
RVP: ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI: sociální struktura společnosti – sociální útvary, společenské instituce; sociální nerovnost,
sociální mobilita; jedinec ve skupině (vztahy, role, normy chování)
Přikládáme část textu Adios, Španělsko - deník zpracovaný Lenkou Reinerovou: Příběhy této knihy jsou inspirovány skutečnými zážitky československých interbrigadistů, kteří bojovali ve španělské občanské válce (1936 – 1939). Text, který přikládáme je možné použít kdykoli během, před nebo po aktivitě. Krásně zrcadlí probírené téma.
