Čeština

Anotace:
Výuková lekce seznamuje žáky s pojmem resilience (psychická odolnost) a ukazuje, jak ji lze rozvíjet. Lekce vychází z aktuálních rozhovorů s psychiatrem Jiřím Horáčkem a propojuje je s tématem sociálních sítí, dezinformací, stresu a smyslu života.
Cílem je poskytnout žákům konkrétní nástroje, jak zvládat nejistotu a tlak, jak rozlišovat mezi tím, co mohou a nemohou ovlivnit, a jak hledat oporu ve vztazích a vnitřní stabilitu. Lekce pracuje s ukázkami v angličtině (např. V hlavě 2), ale u každé jde zapnout titulky s automatickým překladem do čj.

Anotace:
Od Ježíše po Harryho Pottera – co spojuje hrdiny všech časů?
Ponořte se s žáky do lekce, která propojuje staré mýty s moderními filmy. Proč se tolik příběhů – od Matrixu přes Hvězdné války až po Lvího krále – řídí stejným vypravěčským vzorcem? Jakou roli v tom hraje psychoanalýza, archetypy a mytologie?
Joseph Campbell, Otto Rank i C. G. Jung ukazují, že cesta hrdiny není jen dobrodružství, ale i hluboká proměna ega a symbolický návrat k sobě. A co víc – nechybí ani téma hrdinky nebo selhávajícího hrdiny.
Lekce nabízí originální pracovní listy, skupinovou práci, kreativní výzvy i prostor pro srovnání hrdinů napříč kulturami.
Skvělý způsob, jak probudit v žácích otázky o světě, kultuře – i o nich samých.

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky ústavního právníka Jana Kysely (viz níže).
V této lekci se podíváme na to, k čemu ústava vlastně slouží a proč je pro stát důležitá. Nejde jen o nudný dokument – ústava je základní plán hry, podle kterého funguje vláda, parlament nebo prezident. Říká, kdo co smí a nesmí, ale hlavně nastavuje pravidla, která mají chránit svobodu a spravedlnost.
Zjistíme také, že ústava není jen popis reality, ale hlavně plán, jak by měla fungovat spravedlivá společnost. Může tak pomáhat napravovat chyby a předcházet tomu, aby se moc dostala do rukou jednoho člověka nebo skupiny.
Na příkladu Německa a jeho vývoje ústavnosti si ukážeme, jak důležité je poučit se z minulosti.
Na lekci navazuje lekce: Ta naše Ústava česká

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky ústavního právníka Jana Kysely (viz níže).

Lekce je určena žákům 8.–9. tříd a středních škol. Na základě přednášky profesora Jana Kysely a digitálního výukového nástroje „Digihavel“ si žáci ujasní, k čemu slouží ústava, jak vznikla česká ústava a proč je důležité, aby byla dodržována. Pomocí skupinových úkolů a diskuze porozumí tomu, že ústava není jen text, ale i nástroj ochrany demokracie. Vysvětlí si také, proč pravidla sama o sobě nestačí, pokud neexistuje vůle je dodržovat. Lekci k ústavám obecně najdete ZDE.

Co je DigiHavel naleznete zde: https://odpovedneobcanstvi.cz/digihavel/

Za devatero horami existovali žáci, kteří se naučili psát asertivní emaily. Ať za to mohl kouzelný prsten nebo metodika hyeno nenavidim tě zdechni, pokud se tak stalo, je to malý zázrak a nastal čas přejít k těžší disciplíně, k asertivním dialogům.

Anotace:

Lekce vychází z přednášek a rozhovorů Jan A. Kozáka.
Lekce začíná krátkou diskuzí o tom, co žáci vědí o konspiračních teoriích, a následně se zaměřuje na analýzu konkrétního případu z videa (Akta X). Prostřednictvím hry na „tichou poštu“ si žáci zažijí, jak se informace zkreslují, a poté diskutují, jak podobné procesy fungují v šíření mýtů a konspiračních teorií. Žáci budou vedeni k analýze, jak se možné reálné obavy a problémy v konspiračních teoriích odrážejí, a zároveň budou zkoumat, jak zkreslené nebo lživé informace mohou přispívat k polarizaci společnosti a ztrátě důvěry. Líbí se mi výrok Jana Koháka, že extrému lze zabránit hýčkáním si svých kritiků i o něm lekce je.

Víte, že máme skvělý vzdělávací balíček o NATO? Já to vím také, ale přesto jsem vytvořila tuto lekci. Potřebovala jsem ventil, v jehož důsledku možná některým žákům otevřu oči. Nemyslím poznáním, tou druhou emocí. Strachem.

Jednou mi přišel od velmi milého žáka e-mail, který byl sice napsaný bez vulgarit, ale poselství by se dalo shrnout tak, jak jsem napsala v názvu této lekce. Koncentrovaná nenávist. Dostal dvojku, měl dostat jedničku. Spletla jsem se. Ale on svou žádost o opravu známky naformuloval tak, že si tento e-mail pamatuji roky. Když jsem se ho ptala, proč e-mail napsal tak, jak ho  napsal, netušil, o čem je řeč. Od té doby v rámci psychologie dělám komunikaci.

Jaké je správné řešení? Utéct, nebo zůstat?

Ponořte se do silného příběhu o odvaze, strachu a rozhodnutích, která mohou změnit život. Dvě varianty interaktivní lekce – s filmovou projekcí nebo bez – vám umožní prozkoumat téma útěku z různých úhlů pohledu.

Anotace:
Tato metodika propojuje filmovou projekci, literární rozbor a interaktivní aktivity k tématu útěku, všímavosti a společenské odpovědnosti. Žáci nejprve projdou reflexí na téma útěku, poté individuálně absolvují gamebook simulující rozhodování pod tlakem (opravdu jen vzdáleně). Po zhlédnutí filmu analyzují jeho dopady a srovnávají je s literární předlohou. V navazující lekci se zaměří na rozvoj všímavosti a aktivní zapojení do situací vyžadujících reakci.

Jaké vůdce potřebujeme? A jaké chceme?

V posledních letech vidíme, jak se politické osobnosti jako Donald Trump nebo další pravicoví lídři profilují jako ochránci společnosti a tvůrci silného a stabilního vedení. Ale jaký je skutečný dopad těchto obrazů na naši společnost?

V rámci naší nové lekce se zaměříme na kritickou analýzu politických vůdců a jejich charismatického stylu vedení. Budeme zkoumat nejen to, jak tyto figury manipulují s emocemi veřejnosti, ale i jak reálně ovlivňují naše hodnoty a politickou orientaci. Kdy je obraz silného ochránce manipulační a kdy je pro společnost nezbytný? Jaké jsou výhody a rizika spojené s charismatickým vůdcovstvím? Tato lekce není o aktivismu, ale o výzvě k zamyšlení, jaký typ vůdce vlastně chceme. 

V prezenatci Typologie vůdců se zaměříme i na vůdce z fiktivních příběhů.