Čeština

Armáda ČR jako součást NATO

Anotace:

Cílem této lekce je se podívat a Českou republiku jako na poskytovatele bezpečnosti a nikoli jen jako konzumenta. V rámci jednotlivých kroků se žáci podívají na dva typy misí, které naše armáda vykonává či vykonávala. Seznámí se s financováním armády a vlivem na státní rozpočet. Zhodnotí přínosy a ztráty naší alianční spolupráce.

Cíle:

Žáci se seznámí s úlohou AČR v rámci NATO a zhodnotí přínosy a ztráty, které tato spolupráce přináší. Jedním z cílů je také ukázat, že ČR není jen pouhým konzumentem bezpečnosti, ale také jejím poskytovatelem.

Autor: Jan Kubíček

Česká pomoc – mise ISAF

Anotace:

Lekce se zaměřuje na působení našich vojáků v Afganistánu v rámci mise ISAF. Dokument Česká pomoc (2012) mapuje různé činnosti, na kterých se podílela Armáda ČR. Častým argumentem odpůrců či kritiků migrace je to, že bychom měli migraci řešit či eliminovat její příčiny ve státech, odkud vzniká. Jak takové řešení může vypadat a na jaké obtíže naráží?

Cíle:

Cílem této lekce je, aby žáci zhodnotili obtížnou práci našich vojáků v Afghánistánu a posoudili, s jakými obtížemi se tato mise potýkala.

Autor: Jan Kubíček

Filosof jazyka a filosof života a jejich pojetí normy

Anotace:

Lekce se zaměřuje na srovnání dvou významných filosofických přístupů k otázkám pravidel, morálních norem a jejich proměn v čase – Bergsonova dynamického pojetí morálky a Wittgensteinovy filosofie jazykových her. V kontextu aktuální debaty o manželství se žáci seznámí s tím, jakým způsobem se pravidla a normy formují a mění v průběhu času, a proč je důležité chápat jazyk i morální normy jako živé a vyvíjející se. Lekce propojuje otázky filosofie, sociologie a současné společenské debaty o manželství pro všechny. Lekce vychází z přednášky Dr. Pavla Arazima. 

Číslo 5 ještě nežije aneb Co si filosof myslí o velkých jazykových modelech a proč by to mělo zajímat i další lidi

Anotace:

Lekce se zaměřuje na vnímání jazykových modelů. Žáci budou prostřednictvím analýzy filmových ukázek a diskuse rozvíjet kritické uvažování o tom, jak technologie ovlivňují naši společnost a uvažování o nás samých. Lekce se dotýká i přínosů jazykových modelů pro filosofii. A pozor, lekce pracuje s filmem Blade Runner. 

Patologie moderní společnosti. Člověk a zlo: dědičnost nebo prostředí?

Anotace:

Učíte literaturu na IB a potřebujete vysvětlit žákům různé podoby zla v literárních textech? Učíte sociologii a nechcete terminologii žákům jen diktovat, spíš byste rádi, aby si k pochopení definic v rámci kontextu došli sami? Máme pro vás řešení.
Lekce propojuje literární texty s různými definicemi zla od významných myslitelů jako Erich Fromm, Sigmund Freud, Robert K. Merton, Stanley Milgram a Hannah Arendtová. Zaměří se i na sociální patologie a otázku, zda je zlo vrozené, nebo je výsledkem prostředí, ve kterém člověk žije.

Cíle:

• Pochopit koncepty zla z perspektivy významných psychologů a sociologů.
• Schopnost analyzovat literární díla a rozpoznat různé projevy zla ve vztahu k charakterům a prostředí.
• Diskutovat otázku dědičnosti versus prostředí v kontextu vzniku zla.
• Rozvíjet kritické myšlení žáků pomocí interpretace literárních textů a propojení s teoriemi zla.

ODOLNÉ MĚSTO

Anotace
Skupinová aktivita je inspirovaná přednáškou Martina Nodla (https://www.youtube.com/watch?v=EKMWBILTTeY), který z perspektivy historické antropologie vysvětluje, jak se městská společnost vyrovnávala s různými dobovými výzvami, krizemi a katastrofami. Cílem aktivity je ukázat, že starosti našich předků a ty naše současné se nijak zásadně neliší, měla by vést k vnímavosti vůči obecnímu prostoru a způsobu, jímž je spravován včetně přijetí vlastní spoluzodpovědnosti. Lekce byla pilotována v době voleb do krajských zastupitelstev a lze se od ní odpíchnout při vysvětlování rozdílu mezi státní správou a samosprávou nebo úřednictvem a volenými zástupci a přemýšlet, kdo, co a proč platí či neplatí a kdo za co může.

 

Téma politické svobody nejen v myšlení novověkých filosofů

Anotace:

Žijeme ve svobodě? Co svoboda je? Tato lekce má za cíl podnítit u žáků zamyšlení nad podobou politické svobody, tak aby je nasměrovala k odpovědnosti za její uchování. Lekce vychází z přednášky  “Politická filosofie - spravedlnost, svoboda, rovnost” Hany Fořtové z Filosofického ústavu AV ČR.

Cíl:
Proč by měli žáci mít zájem účastnit se této lekce:
● uvědomíme si, odkud pramení naše představa politických svobod
● budeme umět reagovat na názor, že žijeme v novodobé totalitě
● možná přijmeme větší odpovědnost za svou svobodu
● bude písnička

Počátky politického divadla

Anotace:

V lekci se žáci seznámí s rolí nimésis, parrésie a cenzury v počátcích politického divadla. Ničeho se nebojte, s termíny se pracuje se znalostí cílové skupiny (od 7.- 8. třídy ZŠ). Prostřednictvím komentářů dvou významných antických filosofů, Platóna a Aristotela, žáci diskutují, jaký význam mohlo mít divadlo ve starověkém Řecku a jak se vliv politického divadla promítá i do současnosti, včetně moderní kinematografie. Debata o roli umění ve společnosti, o jeho schopnosti vzdělávat i manipulovat, se vede dodnes, což činí tyto otázky stále aktuálními. Lekce vznikla na základě přednášky Dr. Aleny Sarkissian z Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, oddělení antické kultury a její recepce.

JINÁ TAKOVÁ ZEMĚ NENÍ (Sovětský a ruský imperialismus v propagandistických kresbách Borise Jefimova)

Anotace:
Aktivita využívá unikátní webovou galerii vytvořenou badatelem a dokumentaristou Martinem Šmokem (https://ahabend.wixsite.com/plnejedu). Sovětský kreslíř Boris Jefimov více než šedesát let sloužil kremelské propagandě, takže v jeho díle můžeme sledovat proměňující se propagandistický narativ včetně veletočů typu hodný/zlý Trocký nebo hodný/zlý Izrael a dobře poslouží např. i pro účelovost, s níž Moskva používala a i nadále používá slovo fašismus, či jak zobrazovala a i nadále zobrazuje své vazaly, případně západ včetně NATO. Na Jefimovovy kresby navazuje práce s novodobou putinskou propagandou.
Vhodné do politologie, sociologie, psychologie, filosofie či mediální výchovy.

Autorka: Monika Stehlíková 

Tip pro SŠ do psychologie a sociologie

Psychologie ani sociologie nemusí zajímat každého. Schopnost srozumitelně a zajímavě předat, co chcete říct, je však dovednost, kterou je dobré rozvíjet u všech.

Nabízíme seznam témat pro řečnické cvičení na sociologická a psychologická témata.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky