Člověk a právo

Anotace:

Aktivitu doporučujeme realizovat ve vyšších ročnících střední školy a v kolektivu, kde víme, že žáky téma nerozhodí. Lekce je o dětech, které zůstávají doma, když jeden z rodičů nastupuje do výkonu trestu. Přesná čísla nemáme, ale podle Gabriely Slovákové (viz níže) by se mohlo jednat o 30 – 40 000 dětí. Jak se děti cítí? Co jim může pomoc? Opět téma, na kterém se lze naučit mnoho klíčových pojmů psychologie a sociologie.
Žáci vytváří informační plakát pro rodiče i děti, kterých se problém týká.

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky Jany Smiggels Kavkové a příběhu Katky z RUBIKON Centra, které pomáhá lidem s trestní minulostí. Žáci jsou prostřednictvím lekce postaveni před otázku nakolik zohledňovat u uchazečů o práci trestní minulost. Dozví se, že v rámci přijímacích pohovorů mohou být požádáni nebo požádat o výpis trestního rejstříku pouze v případě, že informace o bezúhonnosti má přímou souvislost s charakterem pracovní činnost.

Ráda bych lekci uvedla vtipem, kterým zpestřila debatu s učiteli Eva Vášová, její přednáška je základem lekce. Jdou dva forenzní psychologové a na ulici vidí zmláceného člověka. Jeden se podívá na druhého a zvolá: Pojď honem, musíme pomoc pachateli. Naštěstí tento trend se v současné době mění. Ale ano, tato lekce se také zabývá pachatelem, oběti se hodně věnujeme v lekcích:
https://www.obcankari.cz/edukacni-material-trestni-pravo-ve-21-stoleti-restorativni-justice. 

Trestní právo: Probační a mediační služby (Oběť)

Trestní právo: Probační a mediační služba: Mediace

Trestní právo: Zákon o obětech (neziskový sektor)

Nechceme vyvolat pocit, že jedna strana by měla vzbuzovat zájem na úkor druhé.

K tématu vězeňství máme celý balíček: ODKAZ

Anotace: Dokumentární seriál Holocaust (Příběhy 20. století) dostupný na ivysílání České televize má z mnoha důvodů mimořádný vzdělávací potenciál. V osmi dílech, z nichž žádný nepřekračuje 30 minut, podává především skrze výpovědi pamětníků natočených lidmi z Post Bellum celkový obraz genocidy českých a moravských židů od třicátých let až do poválečného období. Je historicky přesný, věcný, neupadá do nemístné lyrizace, nezavaluje diváky faktografií, jednotlivé fáze a podoby pronásledování vnímáme přes různorodé pamětnické zkušenosti. Přinášíme jednoduché doporučení, jak jej jednoduše využít v občance, dějepisu či češtině. Základním předpokladem je však ochota vyučujícího věnovat tématu dostatečný čas a prostor. Lze pracovat s celým cyklem nebo s jednotlivými díly, může být náplní projektového dne nebo týdne nebo celoročního projektu. V každém případě však téma od učitele vyžaduje alespoň základní orientaci. Jde výborně využít jako příprava na návštěvu některého z míst paměti (Terezín, Osvětim, Flossenbürg atd.)

Akademie věd 2:

Nyní se podruhé setkávají naši lektoři s odborníky z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, aby vám přinesli aktuální (popřípadě aktualizované) a odborně garantované přednášky, ze kterých vznikají lekce do hodin občanské výchovy a základů společenských věd, samozřejmě lze je využít i v jiných předmětech. Vše je na zvážení učitele, který si může převzít pouze lekci nebo její část, ale pokud by chtěl jít do hodin argumentačně vybaven, doporučujeme zhlédnout příspěvky našich předních filosofů.

Stal se zločin. Pachatel jde za mříže. A co oběť? Co rodina a blízké okolí oběti? Nezapomnělo se na ně v procesu sjednávání spravedlnosti?

Tato metodika žáky seznamuje s oblastí pracovního trhu, od které společnost odvrací zrak. Zamyslíme se nad životními a pracovními podmínkami lidí, kteří ve 21. století pobírají minimální mzdu, a pokusíme se jim pomoci založením odborové organizace. Bude ale i sranda.

1. Zamyslíme se nad tím, co očekáváme od práce.

2. Porovnáme to s realitou těch, co pracují za minimální mzdu.

3. Založíme odbory a zahrajeme si to podle tří různých scénářů. Zábava zaručena:)

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Ondřeje Lánského,"Majetek a moc v Česku: Politický a sociální vývoj po roce 1989" , kterou naleznete v odkazu.

Anotace:

Metodika nabízí sérii cvičení, jejichž společným prvkem jsou změny v našem státě po revoluci z roku 1989. Jedná se o propojení dějepisu, sociologie, politologie a ekonomiky. Studenti často pracují samostatně či ve skupinách, hledají a zpracovávají informace, přemýšlí, argumentují. Cílem metodiky je najít klíčové body dějin po roce 1989 a charakterizovat, jak se změnila politika, ekonomika a společnost. Není nutné postupovat podle metodiky v plné verzi, užitečná mohou být i jednotlivá cvičení.

Anotace:

Žáci se seznámí s argumenty dvou protistran v procesu digitalizace služeb veřejné správy. Lekce žáky blíže seznámí i se službami veřejné správy. V lekci se jedná o proces povinné digitalizace služeb veřejné správy, upozorníme, že nic takového se u nás neděje (i když s malými výjimkami, např. daňové přiznání firem). Cílem je vystavěn argument a umět pracovat s argumentem protistrany formou dialogu.