Státní správa, politologie

Téma rozpočtu se nyní živě řeší, zkuste si s žáky simulovat, jak se rozpočet tvoří. Veškteré podklady máte připravené níže. 

Anotace: Žáci si na vlastní kůži vyzkouší, jak funguje sestavování státního rozpočtu vládou. V rolích ministrů se snaží rozdělit omezený objem peněz mezi různé resorty. Zjišťují, že rozpočet není jen tabulka čísel, ale zrcadlo hodnot a priorit společnosti, toho, co vláda považuje za nejdůležitější: bezpečí, zdraví, vzdělání, solidaritu nebo životní prostředí.
Cílem je zažít proces vyjednávání, poznat složitost politických rozhodnutí a uvědomit si, že každé rozhodnutí „kam peníze půjdou“ znamená, že jinde peníze chybí. Aktivita zároveň rozvíjí finanční i občanskou gramotnost, schopnost argumentace, empatie, týmové spolupráce a respektu k odlišným postojům.

Anotace:

„Společenská soudržnost“ se dnes skloňuje při každé krizi — ale co přesně znamená a komu skutečně prospívá? Lekce žáky přivede k tomu, že pojem není neutrální: má různé podoby i rizika, a proto je potřeba klást tři jednoduché otázky — soudržnost kolem čeho, pro koho a koho vylučuje — a umět odlišit dobrovolné semknutí od vynucené jednoty. Na scénářích uvidí, že soudržnost může být hybnou silou demokracie a spolupráce, ale také nástrojem nátlaku (např. nacistická či autoritářská společnost), takže sama o sobě není měřítkem dobra.
Lekce pracuje s hodnotovým rámcem rovnost – solidarita – pluralita – společné dobro a vede k tvorbě společné mapy toho, co dává soudržnosti smysl i hranice.
Součástí je i aktivita „Kdo by nám pomohl?“, která na příkladech EU, Rady Evropy, OECD a OSN ukáže, že různí aktéři pojem naplňují odlišně a podle toho navrhují i řešení.
Výsledkem je srozumitelný kompas pro celospolečenskou debatu, která může začít otázkou: Je-li lékem na polarizaci soudržnost, co tím vlastně říkáme?

Lekce může sloužit jako celek nebo si vyberte úkoly, které vnímáte jako vhodné pro vaše žáky.

Anotace:

Lekce seznamuje žáky s technikami politické mobilizace a polarizace v kampaních (slogany, symboly, nepřítel, cherry-picking, whataboutism). Součástí je i srovnání se současnou praxí v Indii, kde vládní strana využívá kulturní a náboženské rámce (hindutva) k oslovování voličů a mobilizuje masy na základě náboženství.
Žáci analyzují příklady sloganů, připravují férovou kampaň a hodnotí práci vrstevníků. Cílem je posílit mediální a občanskou gramotnost, etické uvažování a tříbit schopnost cílit na změnu kvality života, nikoli pouze posilovat emoce nepřátelství.

Anotace:
Tato sada tří propojených lekcí pomáhá žákům pochopit, co znamenala transformace české ekonomiky po roce 1989. Kombinuje témata z dějepisu, občanské výchovy i ekonomie a ekonomiky a nabízí tak hlubší vhled do období, kdy se naše země měnila z plánovaného hospodářství v tržní ekonomiku. Metodika si klade za cíl nejen přiblížit fakta, ale především pomoci žákům vcítit se do tehdejších dilemat a pochopit, že změna systému nebyla jen o svobodě, ale také o zodpovědnosti, nejistotě a dopadech na každodenní život. Metodika vychází z přednášky: Ondřej Ševeček: Rok 1989 – revoluce ekonomiky: od plánu k trhu (odkaz níže, spolupráce s FÚ AV), dělí se na 3 lekce.

Připravili jsme metodiku, která pracuje s politickým kompasem a může žáky vést k promyšlenějšímu a informovanému rozhodování, až půjdou k volbám.

Výhoda je, že v rámci lekce zůstáváte na neutrální půdě – nemusíte dávat najevo své politické preference, pokud nechcete. Žáci sami přijdou na to, která politická uskupení zastávají jaké postoje, a vy je jen provázíte diskusí.

Volební kalkulačka: kolik lidí ji zodpovědně vyplňuje, ale zasekávají se na tématech, u kterých odpovídají "nevím"? Kolikrát procházíme volební kalkulačku my, učitelé, u kterých není opakované "nevím" příliš žádoucí? Tato metodika by nám mohla práci s ní trochu usnadnit.

Tato devadesátiminutová lekce je úvodem ke vzdělávání studentů v oblasti ústavního práva.
V rámci této lekce je kladen důraz na identifikaci a porozumění hodnotám obsaženým v ústavních dokumentech. Studenti se učí, jaké základní hodnoty jsou zakotveny v Ústavě a Listině základních práv a svobod a proč jsou tyto hodnoty klíčové pro fungování demokratického právního státu. Studenti porozumí Ústavě jako základnímu právnímu předpisu a zaměří se na fungování dělby moci v České republice.
Lekce využívá skupinové práce, poznávání obsahu na základě obrázků, sdílení řešení pomocí řeky, nákres diagramu.

Lekci vytvořilo Centrum občanského vzdělávání v roce 2024
Autorka lekce: Zuzana Vanýsková
Koordinace výroby: Ondřej Horák
Odborná recenze: Vendula Menšíková, Irena Eibenová
Další podobné lekce najdete na metodickém portále: www.vychovakobcanstvi.cz

V této lekci se studenti seznamují s principem lidské důstojnosti jako se základní hodnotou, na které je vystaven systém lidských práv a svobod. Prvním tématem je úcta ke každému člověku z důvodu jeho lidství nehledě na jeho původ, minulost nebo schopnosti. Hodnotu lidské důstojnosti studenti prověří na konkrétních příkladech lidí v nelehkých životních situacích. Následuje diskuze o absolutním zákazu mučení a ve zbývající části studenti řeší střet základních práv a jiných zájmů. Během celé lekce studenti pracují s Listinou základních práv a svobod.

Lekci vytvořilo Centrum občanského vzdělávání v roce 2024
Autorka lekce:  Zuzana Ambrozková
Koordinace výroby: Ondřej Horák
Odborná recenze: Vendula Menšíková, Irena Eibenová
Další podobné lekce najdete na metodickém portále: www.vychovakobcanstvi.cz
 

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky ústavního právníka Jana Kysely (viz níže).
V této lekci se podíváme na to, k čemu ústava vlastně slouží a proč je pro stát důležitá. Nejde jen o nudný dokument – ústava je základní plán hry, podle kterého funguje vláda, parlament nebo prezident. Říká, kdo co smí a nesmí, ale hlavně nastavuje pravidla, která mají chránit svobodu a spravedlnost.
Zjistíme také, že ústava není jen popis reality, ale hlavně plán, jak by měla fungovat spravedlivá společnost. Může tak pomáhat napravovat chyby a předcházet tomu, aby se moc dostala do rukou jednoho člověka nebo skupiny.
Na příkladu Německa a jeho vývoje ústavnosti si ukážeme, jak důležité je poučit se z minulosti.
Na lekci navazuje lekce: Ta naše Ústava česká

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky ústavního právníka Jana Kysely (viz níže).

Lekce je určena žákům 8.–9. tříd a středních škol. Na základě přednášky profesora Jana Kysely a digitálního výukového nástroje „Digihavel“ si žáci ujasní, k čemu slouží ústava, jak vznikla česká ústava a proč je důležité, aby byla dodržována. Pomocí skupinových úkolů a diskuze porozumí tomu, že ústava není jen text, ale i nástroj ochrany demokracie. Vysvětlí si také, proč pravidla sama o sobě nestačí, pokud neexistuje vůle je dodržovat. Lekci k ústavám obecně najdete ZDE.

Co je DigiHavel naleznete zde: https://odpovedneobcanstvi.cz/digihavel/