Audiovizuální materiály

Anotace:
Způsobů, jak vést obec je mnoho. Mohou býti nefunkční, nebezpečné, extrémní, zastaralé… Lekce se zaměřuje na Temné Osvícenství a jeho ideje anti-demokracie, anti-rovnosti, proti akademické sféře, mediím a ve prospěch autoritářského uspořádání a dává žákům příležitost si uvědomit jejich nebezpečí.
Úvod do Temného osvícenství se v lekci stává nástrojem, pomocí něhož vyučující ukazuje hodnotu demokracie, rovnosti a svobodných médií. 

Lekce vznikla na základě pořadu Vinohradské 12: Extrém - Temné osvícenství - odborník Jan Charvát

Autorka lekce: Josefína Topolová

Anotace:
Co nás vlastně chrání, když se věci začnou kazit?
Většina lidí, silný vůdce, nebo pravidla?
Tato lekce vtahuje žáky do příběhu fiktivní země Frontiera, která čelí zdražování, válce v sousedství a rostoucí nespokojenosti obyvatel. Žáci se v diskuzní hře ocitají v různých rolích v situaci, kdy musí volit mezi rychlými řešeními, nebo ochranou práv – mezi klidem teď hned, nebo jistotou pravidel do budoucna.
Lekce nevede žáky k „správnému názoru“, ale k porozumění základnímu dilematu demokracie: kdo má mít moc a kdo nás chrání, když nejsme silní. Skrze vlastní rozhodování, reflexi emocí a řadou úkolů žáci pochopí rozdíl mezi demokracií založenou na ochraně práv a systémem, kde je moc soustředěna v rukou jednoho či většiny bez pojistek.

Lekce vychází z přednášky ústavního právníka Jana Kysely, kterou realizoval pro Občankáře na Letní škole 2025 (viz níže). 

Anotace:
Lekce nabízí žákům možnost podívat se na závislosti méně jako na „chybu jednotlivce“ a více jako na jev, který ovlivňuje vztahy, rodiny i společnost.
Mnoho lidí nehledá látku – hledá úlevu, zapadnutí nebo cestu ven z tlaku, který neumí jinak zvládat nebo únik před nudou. Lekce pomáhá žákům pochopit souvislosti, rozpoznat předsudky a uvažovat nad tím, jakou roli může hrát každý člověk – kamarád, soused i občan.
Lekce není moralizující. Neříká „neber drogy“ – nabízí příležitost vidět celkový obraz, naučit se mluvit o těžkých tématech a zjistit, že pomoc existuje a má mnoho podob.

Aktivita má dvě části. Před projekcí společně posbíráme, jak dnes lidé v Rusku protestují proti válce na Ukrajině — od nenápadných gest po viditelné akce — a zároveň si ukážeme, jak režim přes sociální sítě láká a formuje mladé. Pokud už máte za sebou lekci „ČSSR a současné Rusko“, můžete lekcí navázat, lekce ovšem funguje i samostatně. Po projekci filmu Pan Nikdo proti Putinovi se žáci přenesou do konkrétních situací „současného Ruska“. Nehledáme „správné řešení“, spíš cit pro hranice a odvahu a demonstraci, jak média a propaganda ovlivňují každodenní rozhodování. Cílem je odnést si z filmu víc než zážitek: schopnost vidět souvislosti a pojmenovat vlastní postoj.

Autorka: Monika Stehlíková

Filosofie jako nástroj k objevování světa

Čtvrtý vzdělávací balíček, který vznikl ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR, přináší sedm nových témat spojujících svět odborného bádání s praxí učitelů. Cílem je nabídnout učitelům nástroje, jak vést s žáky hlubší debatu o světě, společnosti, technologiích a hodnotách – bez složité teorie, zato srozumitelně, hravě a s jistotou odborné kvality.

Projev prezidenta 28. října není jen slavnostní řeč – je to hlavní státnický proslov roku, který vyjadřuje, jak si země připomíná své kořeny a kam směřuje. Kolik žáků vaší třídy projev slyšelo? V mých třídách o třiceti žácích mezi nulou až pěti. Má jen 11 minut, co s ním pracovat v rámci výuky?

Anotace:

Co když se volby konají, ale nejsou fér? Někdo má víc peněz, někdo lepší přístup k médiím, někdo může měnit pravidla – a rázem se z „demokracie“ stává jen její stín.
Podíváme se na Indii – údajnou největší demokracii světa, kde se právě nerovnost v přístupu k médiím, financím nebo k informacím ukazuje v plné síle. Rozbor tohoto stavu použijeme jako zrcadlo pro Česko: uvidíme, co z indických příkladů se u nás může opakovat, a kde naopak máme pojistky, které demokracii chrání.
Žáci budou pracovat s konkrétními případy: anonymní financování kampaní v Indii, zákon zvýhodňující některá vyznání, tlak na média i centralizaci moci. Vedle toho postavíme české příklady – od zákona o právu na informace přes dohled nad financováním stran až po nezávislá veřejnoprávní média. Společně vyplníme do tabulky signálů a budeme sledovat, co demokracii oslabuje a co ji naopak posiluje.
Nakonec nahlédneme i do tří mezinárodních indexů (EIU, V-Dem, Freedom House) a uvidíme, proč se jejich výsledky liší. Každý žák pak vše shrne jedinou větou: Jeden signál eroze demokracie, který dokážu už zítra rozpoznat v novinách, a jedna pojistka, kterou bych bránil/a zuby nehty.

Anotace:
Výuková lekce seznamuje žáky s pojmem resilience (psychická odolnost) a ukazuje, jak ji lze rozvíjet. Lekce vychází z aktuálních rozhovorů s psychiatrem Jiřím Horáčkem a propojuje je s tématem sociálních sítí, dezinformací, stresu a smyslu života.
Cílem je poskytnout žákům konkrétní nástroje, jak zvládat nejistotu a tlak, jak rozlišovat mezi tím, co mohou a nemohou ovlivnit, a jak hledat oporu ve vztazích a vnitřní stabilitu. Lekce pracuje s ukázkami v angličtině (např. V hlavě 2), ale u každé jde zapnout titulky s automatickým překladem do čj.