Prezentace

Anotace:

Tato lekce nabízí bezpečný prostor pro diskusi o tom, jaké formy může mít duchovní hledání mimo tradiční náboženství – a zároveň upozorňuje na rizika, která se s tím mohou pojit. Vychází ze současného českého kontextu, kde alternativní spiritualita tvoří významnou součást „neviditelného náboženství“. Žáci se seznámí se základními pojmy jako energie, karma či sebeléčení a následně pomocí videa z pořadu Mikýřova úžasná pouť internetem kriticky analyzují způsoby, jak lze důvěru ve spirituální přístupy zneužít k manipulaci, obohacení či k šíření dezinformací.
Poznámka: Video obsahuje expresivní jazyk – zvažte jeho promítnutí, nebo pracujte se shrnutím. Lekce obsahuje i podněty ke kritickému zhodnocení samotného stylu Mikýřova vystoupení.

Anotace:

V lekci se žáci seznámí s fenoménem manosféry – online světem různých skupin, kde se diskutuje o mužství, vztazích a často i o nespokojenosti mladých mužů s dnešní společností. Vycházejí z populárního filmu Matrix, odkud Red Pill komunita přebírá metaforu „červené pilulky“ – tedy probuzení do tvrdé reality. Budeme zkoumat, proč někteří kluci vyhledávají rady koučů a influencerů, co je k tomu vede, a jaké obrazy mužství jim jsou předkládány. Nejde nám o zesměšnění, ale o pochopení: jak se cítí, co hledají.

Zkusíme se podívat na kořeny inklinace k charismatickému vůdcovství mezi dospívajícími mladými muži. Využijeme oceňovaný seriál Adolescent k rozboru situace jednoho kluka, který nakonec sáhne i k násilí. A dostaneme se až Andrew Tatovi, kontroverznímu podnikateli, který si na manosféře postavil svůj byznys. Co děti, mladí muži, dělají za zavřenými dveřmi a jak to souvisí s Mladými motoristy? Se mimo jiné dozvíte z naší lekce.
Dnes bude hodina o klucích, ale holky nepošleme za dveře – naopak nás dost zajímá, co si myslí.

Anotace:

Lekce se zaměřuje na to, jak jazykové výrazy označující pravděpodobnost (např. „možná“, „asi“, „pravděpodobně“) vnímáme odlišně, přestože je běžně používáme. Pomocí praktických cvičení a reálných příkladů si žáci uvědomí, jak může jazyková nepřesnost ovlivnit porozumění, rozhodování a vnímanou důvěryhodnost informací. Zkusí si převádět vágní výrazy do číselného vyjádření pravděpodobnosti a chápat riziko zkreslení v různých sděleních.

Lekci může, ale nemusí předcházet: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-kouzlo-pravdepodobnosti-aneb-mozny-lek-na-dezinformace

Anotace:
Tato lekce propojuje témata psychologie proces poznávání s praktickým využitím pravděpodobnostního myšlení při vyhodnocování informací (takže se dá použít i v hodině mediální výchově). Žáci si osvojí rozdíl mezi „kontextem“ a „pravděpodobností“ a pochopí, jak nás může emoční nebo příběhové pozadí – byť v dobré víře – zavádět k nesprávným závěrům.
Na konkrétních případech, jako je omyl forenzního experta v případu Mayfield, nebo příběh „kočky a sovy“, žáci odhalují rizika konfirmačního zkreslení – tendence vnímat svět tak, aby potvrdil naše očekávání. V závěrečné části si vyzkouší, jak zcela odlišné dojmy může vyvolat jedna zpráva – pokud se vynechá kontext, pokud se kontext nadsadí, nebo pokud se zapojí pravděpodobnostní uvažování.
Ukazuje se, že absence znalosti pravděpodobnosti je živnou půdou pro manipulaci, dezinformace i populistická sdělení. Dovednost číst zprávy i důkazy s vědomím statistických pravidel je dnes klíčovým nástrojem duševní hygieny i občanské odpovědnosti.

Lekce je rozvíjena ještě jednou aktivitou: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-jak-hodne-je-hodne-jak-malo-je-malo

Anotace:
Výuková lekce seznamuje žáky s pojmem resilience (psychická odolnost) a ukazuje, jak ji lze rozvíjet. Lekce vychází z aktuálních rozhovorů s psychiatrem Jiřím Horáčkem a propojuje je s tématem sociálních sítí, dezinformací, stresu a smyslu života.
Cílem je poskytnout žákům konkrétní nástroje, jak zvládat nejistotu a tlak, jak rozlišovat mezi tím, co mohou a nemohou ovlivnit, a jak hledat oporu ve vztazích a vnitřní stabilitu. Lekce pracuje s ukázkami v angličtině (např. V hlavě 2), ale u každé jde zapnout titulky s automatickým překladem do čj.

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky ústavního právníka Jana Kysely (viz níže).
V této lekci se podíváme na to, k čemu ústava vlastně slouží a proč je pro stát důležitá. Nejde jen o nudný dokument – ústava je základní plán hry, podle kterého funguje vláda, parlament nebo prezident. Říká, kdo co smí a nesmí, ale hlavně nastavuje pravidla, která mají chránit svobodu a spravedlnost.
Zjistíme také, že ústava není jen popis reality, ale hlavně plán, jak by měla fungovat spravedlivá společnost. Může tak pomáhat napravovat chyby a předcházet tomu, aby se moc dostala do rukou jednoho člověka nebo skupiny.
Na příkladu Německa a jeho vývoje ústavnosti si ukážeme, jak důležité je poučit se z minulosti.
Na lekci navazuje lekce: Ta naše Ústava česká

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky ústavního právníka Jana Kysely (viz níže).

Lekce je určena žákům 8.–9. tříd a středních škol. Na základě přednášky profesora Jana Kysely a digitálního výukového nástroje „Digihavel“ si žáci ujasní, k čemu slouží ústava, jak vznikla česká ústava a proč je důležité, aby byla dodržována. Pomocí skupinových úkolů a diskuze porozumí tomu, že ústava není jen text, ale i nástroj ochrany demokracie. Vysvětlí si také, proč pravidla sama o sobě nestačí, pokud neexistuje vůle je dodržovat. Lekci k ústavám obecně najdete ZDE.

Co je DigiHavel naleznete zde: https://odpovedneobcanstvi.cz/digihavel/

Za devatero horami existovali žáci, kteří se naučili psát asertivní emaily. Ať za to mohl kouzelný prsten nebo metodika hyeno nenavidim tě zdechni, pokud se tak stalo, je to malý zázrak a nastal čas přejít k těžší disciplíně, k asertivním dialogům.

Anotace:

Lekce vychází z přednášek a rozhovorů Jan A. Kozáka.
Lekce začíná krátkou diskuzí o tom, co žáci vědí o konspiračních teoriích, a následně se zaměřuje na analýzu konkrétního případu z videa (Akta X). Prostřednictvím hry na „tichou poštu“ si žáci zažijí, jak se informace zkreslují, a poté diskutují, jak podobné procesy fungují v šíření mýtů a konspiračních teorií. Žáci budou vedeni k analýze, jak se možné reálné obavy a problémy v konspiračních teoriích odrážejí, a zároveň budou zkoumat, jak zkreslené nebo lživé informace mohou přispívat k polarizaci společnosti a ztrátě důvěry. Líbí se mi výrok Jana Koháka, že extrému lze zabránit hýčkáním si svých kritiků i o něm lekce je.

Jednou mi přišel od velmi milého žáka e-mail, který byl sice napsaný bez vulgarit, ale poselství by se dalo shrnout tak, jak jsem napsala v názvu této lekce. Koncentrovaná nenávist. Dostal dvojku, měl dostat jedničku. Spletla jsem se. Ale on svou žádost o opravu známky naformuloval tak, že si tento e-mail pamatuji roky. Když jsem se ho ptala, proč e-mail napsal tak, jak ho  napsal, netušil, o čem je řeč. Od té doby v rámci psychologie dělám komunikaci.