Prezentace

Tato metodika žáky seznamuje s oblastí pracovního trhu, od které společnost odvrací zrak. Zamyslíme se nad životními a pracovními podmínkami lidí, kteří ve 21. století pobírají minimální mzdu, a pokusíme se jim pomoci založením odborové organizace. Bude ale i sranda.

1. Zamyslíme se nad tím, co očekáváme od práce.

2. Porovnáme to s realitou těch, co pracují za minimální mzdu.

3. Založíme odbory a zahrajeme si to podle tří různých scénářů. Zábava zaručena:)

Filmy má rád snad každý. Proč s jejich pomocí nerozšířit povědomí o emocích například v rámci semináře?

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Ondřeje Lánského,"Majetek a moc v Česku: Politický a sociální vývoj po roce 1989" , kterou naleznete v odkazu.

Anotace:

Metodika nabízí sérii cvičení, jejichž společným prvkem jsou změny v našem státě po revoluci z roku 1989. Jedná se o propojení dějepisu, sociologie, politologie a ekonomiky. Studenti často pracují samostatně či ve skupinách, hledají a zpracovávají informace, přemýšlí, argumentují. Cílem metodiky je najít klíčové body dějin po roce 1989 a charakterizovat, jak se změnila politika, ekonomika a společnost. Není nutné postupovat podle metodiky v plné verzi, užitečná mohou být i jednotlivá cvičení.

Anotace:
V ní roste květ i strom, nevidíš ji, když je sníh a mráz. Pevně drží pod nohama tvýma, co je to, co skrývá život v tisících tvarech pod sebou a nade mnou?

Tuto lekci otevírá hádanka umělé inteligence. Když si na ni odpovíte, vyvstane vám možná hádanka nová. Proč se zabývat zemědělskou půdou v občance?

Zemědělská půda hraje zásadní roli v ekologických, ekonomických a sociálních aspektech společnosti. Samozřejmě. Pochází z ní přece většina naší potravy. Nemá ale jen ekonomický význam. Vlastnictví půdy a její degradace jsou často spojeny s politickými a sociálními otázkami. Také problémy, jako je ztráta biologické rozmanitosti, změna klimatu a potravinová bezpečnost, jsou globálními výzvami. I proto bychom o půdě měli něco vědět.

Žáci se dozví o výrobních faktorech. Pak trochu obecných informací o zemědělské půdě (zábavně). Důležitější ale je, že zjistí, jak je to se stavem půdy v České republice a jak to souvisí s vlastnickou strukturou. A cíl toho všeho je zamyšlení nad rolí státu a osobní odpovědnosti. Dejte této lekci šanci:)

Lekce vychází z přednášky: Karolína Menclová: Podívej se pod nohy

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Hany Fořtové, Politická filosofie: je nezbytná donucující moc, aby něco bylo skutečně „mé"? , kterou naleznete v odkazu.

Anotace:

Žáci v rámci hry sestavují pravidla/zákony, které jim pomohou ochránit, co je jejich vlastnictví. V závěru se seznamují s pojetím vlastnictví u Locka a Rousseaua v rámci teorie společenské smlouvy. Následně dle vzoru jednoho z filosofů vytvoří vlastní svět se svými pravidly. Lekce je vhodná do hodin filosofie, ale i literatury k tématu osvícenství.

Anotace:

Aktivita vychází z přednášky Davida Stulíka: https://www.youtube.com/watch?v=xGR2J5YQagc, která je o způsobech, jak Ruská federace vede své vlivové operace, popřípadě jak současné války využívají populističtí politici. Aktivita pracuje s dezinformacemi cílené na ústavní činitele, novináře a další vlivné osobnosti. Žáci se mohou seznámit s výsledky výzkumu Českého rozhlasu Společnost nedůvěry aneb Zjištění, že největší tendenci tíhnutí k dezinformacím mají lidé, kteří nevěří v systém jako takový. V pracovním listu žákům představíme výzkum Splečnost nedůvěry od Českého rozhlasu.

Je součástí připravovaného balíčku Šepoty a výkřiky.

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. doc. Ritter, Člověk a technologie: nepřátelství, či symbióza?, kterou naleznete v odkazu

Umělá inteligence, environmentální krize, technologie, filosofie…Původně měla tato lekce vést pouze k zamyšlení nad výzvami, které přináší rozvoj moderních technologií. Pak jsem ale jela do Dublinu, kde jsem v MHD zjistila, že přemýšlím nad tím, jak design dublinské městské hromadné dopravy ovlivňuje mé vnímání samotného města. Nový způsob přemýšlení jsem si přenesla z přednášky Martina Rittera  "Člověk a technologie: Nepřátelství, či symbióza?".

Nadační fond pro nezávislou žurnalistiku oslovil Občankáře s nabídkou spolupráce v oblasti rozšířní povědomí o hodnocení médií ve školách. Odborníci z NFNZ sepsali kategorie, které považují za klíčové pro hodnocení důvěryhodnosti českých médií. Lektoři z řad Občankářů ve spolupráci s Tajným učitelem vytvořili vzdělávací projekt určený do vyučovacích hodin, který si klade za cíl kategorie představit žákům, kteří by měli mít možnost o nich diskutovat.

Sborník pracovních listů - V síti (dez)informací

Lekce vznikla na základě poslechu přednášek a debat tří předních odbornílů na dezinformace, radikalizaci, konspirace a populismus (Marie Heřmanová, Jan Charvát, Josef Šlerka):

https://www.youtube.com/watch?v=xOo538VNSsQ (v textu níže je video rozděleno na kapitoly)

Kapitoly:
Populismus (Jan Charvát) 

Konspirační teorie (Marie Heřmanová)

Konspiritualita (Marie Heřmanová)

QAnon (Jan Charvát)

Atlas konspirací (Josef Šlerka)

Radikalizace (Jan Charvát)

Debata k tématu radikalizace (Josef Šlerka a Jan Charvát)

Dehumanizace jako dezinformační taktika - Příklad uprchlické krize (Marie Heřmanová)

Závěrečná debata - shrnutí podstatného (Marie Heřmanová, Jan Charvát, Josef Šlerka)

Anotace lekcí:

Připravili jsem pro vás sborník pracovních listů, které vycházejí z knihy Jiřího Táborského V síti (dez) informací. Jedná se jednoduché aktivity formou pracovních listů, které rozebírají knihu člověka, který se profesně zabývá manipulací a lží v mediích. Ideální do hodin ZSV, OV, ČJ nebo mediální výchovy. Témata pracovních listů jsou různá a nenavazují na sebe, můžete s žáky projít jen některé a na přeskáčku. Úkoly vychází z publikace, z části pojmenované Jak měnit realitu. Sborník vždy obsahuje vyplněný a komentovaný pracovní list pro učitele. Komentář v pracovním listu pro učitele je výtažek z knihy, který dává jev do souvislostí s různými experimenty, popřípadě mediálními kauzami. 
 

Balíček je komplexní vzdělávací nástroj navržený pro učitele, kteří se zaměřují nebo by se rádi zaměřili na prevenci radikalizace, zejména na sociálních sítích. Ve svých hodinách otevírají nebo by rádi otevírali témata jako dezinformace,  konspirační teorie, populismus, konspiritualita, konstrukt nepřítele, role jazyka v daných fenoménech.  Tento balíček si klade za cíl osvětlit, jaké jevy se spolupodílí na radikalizaci.