Vzdělávací materiály

Mýty, které nás tvoří – Od Gilgameše ke Skywalkerovi

Anotace:
Od Ježíše po Harryho Pottera – co spojuje hrdiny všech časů?
Ponořte se s žáky do lekce, která propojuje staré mýty s moderními filmy. Proč se tolik příběhů – od Matrixu přes Hvězdné války až po Lvího krále – řídí stejným vypravěčským vzorcem? Jakou roli v tom hraje psychoanalýza, archetypy a mytologie?
Joseph Campbell, Otto Rank i C. G. Jung ukazují, že cesta hrdiny není jen dobrodružství, ale i hluboká proměna ega a symbolický návrat k sobě. A co víc – nechybí ani téma hrdinky nebo selhávajícího hrdiny.
Lekce nabízí originální pracovní listy, skupinovou práci, kreativní výzvy i prostor pro srovnání hrdinů napříč kulturami.
Skvělý způsob, jak probudit v žácích otázky o světě, kultuře – i o nich samých.

Jak by vypadal manifest futurismu dnes aneb Svůdnost ideologií (fašismus)

Anotace:

Lekce propojuje dějepis, literaturu a politologii v souladu s novými požadavky RVP (zatím jen v rámci probíhajících příprav), které podporují integraci mezioborových přístupů. Žáci budou analyzovat dobové texty, konkrétně Manifest futurismu a Manifest fašismu, aby porozuměli historickým kontextům a způsobům, jakým autoři těchto textů ovlivňovali své publikum. Oba texty budou zkoumány odděleně: futurismus jako umělecký směr, který reagoval na modernizaci a technologický pokrok, a fašismus jako politické hnutí, které ve 20. století formovalo evropskou historii.

Lekce rozvíjí schopnost analyzovat texty, porozumět historickým souvislostem a vnímat ideové konstrukce v širším kontextu. Zároveň posiluje schopnost formulovat vlastní myšlenky, diskutovat a tvořivě přistupovat k aktuálním společenským výzvám. Tato aktivita umožňuje žákům lépe pochopit ideologii fašismu, v čem mohla být pro tehdejší svět přitažlivá, což by mohla být cesta, jak se účinně bránit jejímu možnému opakování.

Když se člověk stává vězněm

Ráda bych lekci uvedla vtipem, kterým zpestřila debatu s učiteli Eva Vášová, její přednáška je základem lekce. Jdou dva forenzní psychologové a na ulici vidí zmláceného člověka. Jeden se podívá na druhého a zvolá: Pojď honem, musíme pomoc pachateli. Naštěstí tento trend se v současné době mění. Ale ano, tato lekce se také zabývá pachatelem, oběti se hodně věnujeme v lekcích:
https://www.obcankari.cz/edukacni-material-trestni-pravo-ve-21-stoleti-restorativni-justice

Trestní právo: Probační a mediační služby (Oběť)

Trestní právo: Probační a mediační služba: Mediace

Trestní právo: Zákon o obětech (neziskový sektor)

Nechceme vyvolat pocit, že jedna strana by měla vzbuzovat zájem na úkor druhé.

K tématu vězeňství máme celý balíček: ODKAZ

SRDCE MÁ SVÉ DŮVODY

Anotace:
Jednoduchá aktivita pro skupiny i jednotlivce na dvou příkladech zkoumá, jak může hudba emocionálně spojovat lidi a posilovat, nebo dokonce vytvářet jejich skupinovou identitu, a to v dobrém i ve špatném.
Pracuje s flashmobem z Katalánska (Óda na radost) a písní z muzikálu Cabaret (Tomorrow belongs to me) a měla by vést k zamyšlení nad tím, nakolik nás i v občanském či politickém rozhodování může podvědomě ovlivňovat emoce spojená s pocitem sounáležitosti.

Írán – literatura – cenzura – exil

Lekce žáky provede zkráceně historií Íránu, se zaměřením na protesty. Představíme si umělce, kteří bojují se současným represivním režimem texty. Žáci se seznámí s podobou cenzury Íránu.

Celá lekce vychází ze skvělé přednášky Zuzany Kříhové:
Reflexe íránského exilu a literární cenzura v Islámské republice:
https://youtu.be/jQCz2812B1s
Téma se zaměřuje na dva specifické aspekty soudobé íránské literatury, jimiž jsou tvorba íránských autorů žijících v exilu a cenzura v současné íránské literatuře. V rámci tématu příspěvku prozkoumáme, jak se v literárních dílech íránských autorů žijících v zahraničí odrážejí témata jako vzdor proti represivnímu režimu, adaptace na nové prostředí, memoárová nostalgie. Zaměříme se i na tabuizovaná témata v moderní perské próze, za co jsou autoři v Íránu postihováni, jak funguje cenzurní mašinerie a jak se tvůrci a nakladatelé s touto realitou vyrovnávají.
Zuzana Kříhová je česká íránistka a vysokoškolská pedagožka vyučující na Ústavu Blízkého východu a Afriky (UBVA) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své disertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Po boku íránisty Jana Marka se podílela na překladu českých
Dějin Íránu (2014) a vydání antologie současné perské literatury z Íránu a Afghánistánu Vítr nás odnese (2009). Na Univerzitě Karlově vystudovala perštinu a dějiny a kulturu islámských zemí.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky