Vzdělávací materiály

Anotace:

„Společenská soudržnost“ se dnes skloňuje při každé krizi — ale co přesně znamená a komu skutečně prospívá? Lekce žáky přivede k tomu, že pojem není neutrální: má různé podoby i rizika, a proto je potřeba klást tři jednoduché otázky — soudržnost kolem čeho, pro koho a koho vylučuje — a umět odlišit dobrovolné semknutí od vynucené jednoty. Na scénářích uvidí, že soudržnost může být hybnou silou demokracie a spolupráce, ale také nástrojem nátlaku (např. nacistická či autoritářská společnost), takže sama o sobě není měřítkem dobra.
Lekce pracuje s hodnotovým rámcem rovnost – solidarita – pluralita – společné dobro a vede k tvorbě společné mapy toho, co dává soudržnosti smysl i hranice.
Součástí je i aktivita „Kdo by nám pomohl?“, která na příkladech EU, Rady Evropy, OECD a OSN ukáže, že různí aktéři pojem naplňují odlišně a podle toho navrhují i řešení.
Výsledkem je srozumitelný kompas pro celospolečenskou debatu, která může začít otázkou: Je-li lékem na polarizaci soudržnost, co tím vlastně říkáme?

Lekce může sloužit jako celek nebo si vyberte úkoly, které vnímáte jako vhodné pro vaše žáky.

Téma rozpočtu se nyní živě řeší, zkuste si s žáky simulovat, jak se rozpočet tvoří. Veškteré podklady máte připravené níže. 

Anotace: Žáci si na vlastní kůži vyzkouší, jak funguje sestavování státního rozpočtu vládou. V rolích ministrů se snaží rozdělit omezený objem peněz mezi různé resorty. Zjišťují, že rozpočet není jen tabulka čísel, ale zrcadlo hodnot a priorit společnosti, toho, co vláda považuje za nejdůležitější: bezpečí, zdraví, vzdělání, solidaritu nebo životní prostředí.
Cílem je zažít proces vyjednávání, poznat složitost politických rozhodnutí a uvědomit si, že každé rozhodnutí „kam peníze půjdou“ znamená, že jinde peníze chybí. Aktivita zároveň rozvíjí finanční i občanskou gramotnost, schopnost argumentace, empatie, týmové spolupráce a respektu k odlišným postojům.