Vzdělávací materiály

Anotace:
Jednoduchá aktivita pro skupiny i jednotlivce na dvou příkladech zkoumá, jak může hudba emocionálně spojovat lidi a posilovat, nebo dokonce vytvářet jejich skupinovou identitu, a to v dobrém i ve špatném.
Pracuje s flashmobem z Katalánska (Óda na radost) a písní z muzikálu Cabaret (Tomorrow belongs to me) a měla by vést k zamyšlení nad tím, nakolik nás i v občanském či politickém rozhodování může podvědomě ovlivňovat emoce spojená s pocitem sounáležitosti.

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Pavla Arazima, Filosofie jazyka a konspirační teorie, kterou naleznete v odkazu.

Anotace (+ cíle):

V rámci lekce si žáci propojí praktiky místní radikalizační scény s mechanismy ve bývalém východním Německu v rámci neonacistické scény, o které vypráví kniha Moje vlast – Proč jsem byl neonacistou (Ch. E. Weißgerber).
Lekce nesleduje českou neonacistickou scénu jako spíše techniky manipulace, které vedou k radikalizaci lidí napříč ideologiemi. Zaměříme se na snahu přizpůsobovat si historii aneb Vždy v historii lze najít sporné místo, které poslouží jako legitimizace nesouhlasných postojů k oficiální politice daného státu, neuznání jeho legitimity a jeho zákonů. V rámci lekce si ukážeme, že lidé, kteří dnes tyto porušují zákon se rádi zaklínají tím, že jsou odsuzováni za své politické přesvědčení, neostýchají se srovnávat s Havlem nebo Horákovou.