Státní správa, politologie

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky Jany Smiggels Kavkové a příběhu Katky z RUBIKON Centra, které pomáhá lidem s trestní minulostí. Žáci jsou prostřednictvím lekce postaveni před otázku nakolik zohledňovat u uchazečů o práci trestní minulost. Dozví se, že v rámci přijímacích pohovorů mohou být požádáni nebo požádat o výpis trestního rejstříku pouze v případě, že informace o bezúhonnosti má přímou souvislost s charakterem pracovní činnost.

Ráda bych lekci uvedla vtipem, kterým zpestřila debatu s učiteli Eva Vášová, její přednáška je základem lekce. Jdou dva forenzní psychologové a na ulici vidí zmláceného člověka. Jeden se podívá na druhého a zvolá: Pojď honem, musíme pomoc pachateli. Naštěstí tento trend se v současné době mění. Ale ano, tato lekce se také zabývá pachatelem, oběti se hodně věnujeme v lekcích:
https://www.obcankari.cz/edukacni-material-trestni-pravo-ve-21-stoleti-restorativni-justice. 

Trestní právo: Probační a mediační služby (Oběť)

Trestní právo: Probační a mediační služba: Mediace

Trestní právo: Zákon o obětech (neziskový sektor)

Nechceme vyvolat pocit, že jedna strana by měla vzbuzovat zájem na úkor druhé.

K tématu vězeňství máme celý balíček: ODKAZ

Věděli jste, že Machiavelli v roce 2024 vydal světoznámý bestseller Dlouhá vláda, který obratem naše vydavatelství Obcankari nechalo přeložit do češtiny? Problém je, že se části textu někam ztratily. Vašim žákům tak vznikla lákavá příležitost přivýdělku. Ti, kteří chybějící text nejlépe doplní, dostanou lukrativní zakázku na překlad další Machiavelliho knihy, která vyjde v roce 2025. Prý se bude jmenovat Tyran. Netflix už podle ní natočil dokument.

Anotace:

Lekce si klade za cíl ukázat žákům manipulativní techniky určité skupiny občanů ve státech USA, Německo i ČR, které neuznávají existenci daného státu. Jejich odpor chvílemi doprovází násilí. Původně zanedbatelná čísla příznivců se nyní rozrůstají díky následkům pandemie Covid a válce na Ukrajině. V Německu byl v roce 2022 uskutečněn zásah proti Říšským občanům, jak se skupina nazývá, kteří se pokusili o státní převrat.
Lekce za zabývá definováním si rozdílu mezi faktem a interpretací /rámováním faktu. Problém, kteří dnešní odborníci pojmenovávají jako palčivý, není nedostatek informací, ale jejich rámování pod vlivem nějaké agendy. Takže pojďme si hrát se slovy. Lekce vznikla díky přednášce Jana Charváta (vysokoškolský pedagog, FF UK).

Akademie věd 2:

Nyní se podruhé setkávají naši lektoři s odborníky z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, aby vám přinesli aktuální (popřípadě aktualizované) a odborně garantované přednášky, ze kterých vznikají lekce do hodin občanské výchovy a základů společenských věd, samozřejmě lze je využít i v jiných předmětech. Vše je na zvážení učitele, který si může převzít pouze lekci nebo její část, ale pokud by chtěl jít do hodin argumentačně vybaven, doporučujeme zhlédnout příspěvky našich předních filosofů.

Anotace:

Tzv. umělá inteligence a její využití se dříve či později stane předmětem politických debat i politického boje. V aktivitě vhodné do hodin politologie, ale i literatury žáci pracují s veřejnou sebeprezentací politických stran (aktuální parlamentní a tři mimoparlamentní, ale výrazně profilované) a na jejím základě přemýšlejí o tam, jak deklarované principy a hodnoty plus snaha o získání a udržení voličských hlasů ovlivní v budoucnu reakce politiků na zásadní technologickou změnu. A je to dost legrace.

Lekce vznikla na základě přednášky Davida Grudla: Kdopak by se AI bál?

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Ondřeje Lánského,"Majetek a moc v Česku: Politický a sociální vývoj po roce 1989" , kterou naleznete v odkazu.

Anotace:

Metodika nabízí sérii cvičení, jejichž společným prvkem jsou změny v našem státě po revoluci z roku 1989. Jedná se o propojení dějepisu, sociologie, politologie a ekonomiky. Studenti často pracují samostatně či ve skupinách, hledají a zpracovávají informace, přemýšlí, argumentují. Cílem metodiky je najít klíčové body dějin po roce 1989 a charakterizovat, jak se změnila politika, ekonomika a společnost. Není nutné postupovat podle metodiky v plné verzi, užitečná mohou být i jednotlivá cvičení.

Anotace:

Žáci se seznámí s argumenty dvou protistran v procesu digitalizace služeb veřejné správy. Lekce žáky blíže seznámí i se službami veřejné správy. V lekci se jedná o proces povinné digitalizace služeb veřejné správy, upozorníme, že nic takového se u nás neděje (i když s malými výjimkami, např. daňové přiznání firem). Cílem je vystavěn argument a umět pracovat s argumentem protistrany formou dialogu.

Anotace:
V ní roste květ i strom, nevidíš ji, když je sníh a mráz. Pevně drží pod nohama tvýma, co je to, co skrývá život v tisících tvarech pod sebou a nade mnou?

Tuto lekci otevírá hádanka umělé inteligence. Když si na ni odpovíte, vyvstane vám možná hádanka nová. Proč se zabývat zemědělskou půdou v občance?

Zemědělská půda hraje zásadní roli v ekologických, ekonomických a sociálních aspektech společnosti. Samozřejmě. Pochází z ní přece většina naší potravy. Nemá ale jen ekonomický význam. Vlastnictví půdy a její degradace jsou často spojeny s politickými a sociálními otázkami. Také problémy, jako je ztráta biologické rozmanitosti, změna klimatu a potravinová bezpečnost, jsou globálními výzvami. I proto bychom o půdě měli něco vědět.

Žáci se dozví o výrobních faktorech. Pak trochu obecných informací o zemědělské půdě (zábavně). Důležitější ale je, že zjistí, jak je to se stavem půdy v České republice a jak to souvisí s vlastnickou strukturou. A cíl toho všeho je zamyšlení nad rolí státu a osobní odpovědnosti. Dejte této lekci šanci:)

Lekce vychází z přednášky: Karolína Menclová: Podívej se pod nohy