Vzdělávací materiály

Lekce vychází z přednášky Jakuba Drápala, který vystudoval kriminologii na Cambridge a dnes se zabývá tresty a trestní politikou.
Často zažíváme zhrození nad výší nějakého trestu nebo naopak na dostatečném nepotrestání nějakého druhu chování. Zaplní se titulní stránky, u piva je co řešit a lidé cítí, že prožívají spravedlivé rozhořčení. Jenže je tohle ta debata, kterou máme vést, tzn. hádat se pouze o výši trestu? Nedlužíme si taky debatu, kde budou padat následující otázky:
Jak jsou školeni soudci při ukládání trestů?
Proč jsou u nás tak velké rozdíly v rozsudcích za stejné trestné činy mezi jednotlivými soudci? Proč se někdy uděluje za stejný trestný čin podmíněný a jindy nepodmíněný trest? Jak pracovat s trestní minulostí? Jak pracovat s vězni ve výkonu trestu? Jaké mít nároky na bachaře? Jak systémově efektivně pomáhat vězňům (ve vězení i po propuštění), aby se nám nevraceli do výkonu trestu? Jak uvažovat o účelu trestu? Jak získávat data k měření efektivity trestu?

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Hany Fořtové, Politická filosofie: je nezbytná donucující moc, aby něco bylo skutečně „mé"? , kterou naleznete v odkazu.

Anotace:

Žáci v rámci hry sestavují pravidla/zákony, které jim pomohou ochránit, co je jejich vlastnictví. V závěru se seznamují s pojetím vlastnictví u Locka a Rousseaua v rámci teorie společenské smlouvy. Následně dle vzoru jednoho z filosofů vytvoří vlastní svět se svými pravidly. Lekce je vhodná do hodin filosofie, ale i literatury k tématu osvícenství.