Člověk a právo

Anotace:

Lekce žákům ukazuje, kdo je etnická menšina a proč má v Listině základních práv a svobod vlastní práva. Úvodní aktivita žáky na chvíli „postaví do role“ lidí, kteří nerozumějí jazyku a podepisují něco, čemu nerozumí. Na tomto zážitku pak stavíme práci s články 24 a 25 Listiny – žáci hledají, jak stát menšiny jednak chrání před znevýhodněním, jednak jim dává specifická práva (jazyk, kultura, účast na rozhodování). Cílem je, aby pochopili, že práva menšin nejsou „výhody navíc“, ale způsob, jak dorovnat šance a chránit důstojnost každého člověka.

Anotace:

Lekce vede žáky k zamyšlení nad tím, o co opírají svou osobní „hodnotu“ (výkon, chování, sympatie…) a jak se tato rovina liší od rovnosti v důstojnosti a právech, jak ji formuluje Listina základních práv a svobod. Žáci pracují individuálně i ve dvojicích. Pomocí pracovního listu rozlišují, jaké projevy chování chrání lidskou důstojnost a jaké jí ubližují, a na závěr reflektují, zda je pro ně rovnost v důstojném zacházení snadno nebo hůře akceptovatelná.

Anotace:

Lekce seznamuje žáky s politickými právy podle Listiny základních práv a svobod (čl. 17–23). Žáci pracují ve skupinách s konkrétními kauzami (trest za nenávistný komentář, rozpuštění politické strany, zákaz demonstrace, problematická petice, scénáře eroze demokracie, otázky volebního práva). Cílem není pouze definice práv, ale pochopení jejich smyslu, hranic a vzájemného napětí. Lekce rozvíjí schopnost rozlišovat mezi ochranou demokracie a jejím omezováním. Lekce používá některé materiály (se souhlasem) od COV (Centrum občanského vzdělávaní).

Milé učitelky a milí učitelé,

soubor lekcí v tomto balíčku spojuje jedno silné a aktuální téma:
Jak se mladý člověk může bezpečně, zdravě a zodpovědně orientovat ve světě, který je současně plný příležitostí i zátěží, rizik i možností růstu?
Ať už jde o závislosti, duševní zdraví, online prostředí, mezilidské vztahy, komunikaci, krizové situace, finanční potíže, nebo společenské nerovnosti, ve všech těchto tématech je žák postaven před úkol porozumět sobě, druhým i společnosti — a učit se, jak jednat nejen informovaně, ale také s ohledem na vlastní zdraví, bezpečí, hodnoty a odpovědnost.

Anotace:
Co nás vlastně chrání, když se věci začnou kazit?
Většina lidí, silný vůdce, nebo pravidla?
Tato lekce vtahuje žáky do příběhu fiktivní země Frontiera, která čelí zdražování, válce v sousedství a rostoucí nespokojenosti obyvatel. Žáci se v diskuzní hře ocitají v různých rolích v situaci, kdy musí volit mezi rychlými řešeními, nebo ochranou práv – mezi klidem teď hned, nebo jistotou pravidel do budoucna.
Lekce nevede žáky k „správnému názoru“, ale k porozumění základnímu dilematu demokracie: kdo má mít moc a kdo nás chrání, když nejsme silní. Skrze vlastní rozhodování, reflexi emocí a řadou úkolů žáci pochopí rozdíl mezi demokracií založenou na ochraně práv a systémem, kde je moc soustředěna v rukou jednoho či většiny bez pojistek.

Lekce vychází z přednášky ústavního právníka Jana Kysely, kterou realizoval pro Občankáře na Letní škole 2025 (viz níže). 

Anotace:
Výuková lekce seznamuje žáky a žákyně s pojmem sociální služby a se základní orientací v systému pomoci dětem a rodinám v náročných životních situacích. Prostřednictvím modelových příběhů se žáci učí rozlišovat formální a neformální sociální podporu, porozumět roli klíčových institucí (OSPOD, SAS, školní poradenské pracoviště, PMS, neziskové organizace) a aplikovat tyto poznatky na konkrétní situace. Lekce klade důraz na praktickou použitelnost, prevenci stigmatizace a posilování důvěry v pomoc.

Hodina seznamuje žáky s příběhem Patrika, kterému se z jedné jízdy bez lístku stal dluh přes deset tisíc korun. Pomocí obrázků, příběhu a strukturovaného pracovního listu žáci postupně objevují, kde mohl Patrik svůj příběh zastavit, jaké kroky ignoroval a jak fungují pojmy jako předžalobní výzva, platební rozkaz, exekuce, srážky ze mzdy či promlčení.
Cílem je posílit finanční gramotnost, schopnost práce s úředními dopisy a odvahu vyhledat pomoc.

Lekce pracuje s filmem Pan Nikdo proti Putinovi.
Lekce žákům na konkrétních příkladech ukáže, jak vypadají znaky autoritářského režimu (kontrola médií, potlačování opozice, „jediná státní pravda“, tresty za jiné názory). Porovnáme komunistické Československo s dnešním Ruskem: začneme krátkou dobovou ukázkou (ministr vnitra František Kincl, duben 1989) a navážeme prací s ověřitelnými zdroji o Chartě 77 i současných formách občanského odporu v Rusku. Cílem není říkat, že „Rusové jsou oběti“. Cílem je pochopit, proč i malá, riziku vystavená a často rozptýlená skupina lidí dokáže ve společnosti dlouhodobě otevírat prostor pro změnu — stejně jako to dělala Charta 77 tehdy a dělají to dnešní ruští občanští aktivisté, ale v případě Ruska i partyzáni.

Filosofie jako nástroj k objevování světa

Čtvrtý vzdělávací balíček, který vznikl ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR, přináší sedm nových témat spojujících svět odborného bádání s praxí učitelů. Cílem je nabídnout učitelům nástroje, jak vést s žáky hlubší debatu o světě, společnosti, technologiích a hodnotách – bez složité teorie, zato srozumitelně, hravě a s jistotou odborné kvality.