Mediální výchova

Anotace:

Žáci si formou týmové práce, analýzy a reflexe uvědomují rozdíl mezi strategickou komunikací (co děláme předem, abychom byli připraveni) a krizovou komunikací (co děláme v okamžiku, kdy situace nastane).
Učí se rozpoznat, jak škola reaguje v mimořádných situacích, kdo komunikuje, jaké informace se sdělují a jak se udržuje klid a důvěra.
Cílem je zjistit, na jaké typy krizí je škola reálně připravena, jaké má strategie, kontakty, plány a role rozdělené, a co je potřeba dopracovat nebo aktualizovat.

Cílem je pochopit, že každá mimořádná událost vyžaduje jiný způsob komunikace,
ale vždy platí zásada KLID – KONTROLA – KOOPERACE.

Cyklus „Jak se chránit v digitálním světě“ pomáhá žákům pochopit, jak funguje digitální prostředí, sociální sítě a data, která o sobě každý den sdílíme.
Ve 3 blocích žáci poznávají, jak mohou být technologie užitečné, ale i nebezpečné, pokud se používají bez rozmyslu. Cílem je rozvíjet zodpovědnost, kritické myšlení a schopnost chránit sebe i druhé v online světě.
V první lekci „Data – kdo je má a k čemu?“ se žáci učí, že data nejsou jen čísla, ale informace, které mají ekonomickou, politickou i osobní hodnotu. Porovnávají, jak se data využívají a jak mohou být zneužívána – ve světě byznysu, při volbách nebo státem.
Druhá lekce „Rizika sociálních sítí“ přináší příběhy ze života, v nichž se objevují témata kyberšikany, sextingu, groomingu nebo falešných profilů. Žáci se učí rozeznat rizikové situace, reagovat na ně a přemýšlet o dopadech vlastního chování.
V třetí lekci „Jak se chránit – digitální hygiena a prevence“ si žáci sestavují vlastní plán bezpečného online chování. Přemýšlejí, jaké mají zvyky, kolik času tráví online, a hledají rovnováhu mezi soukromím a sdílením.

Aktivita má dvě části. Před projekcí společně posbíráme, jak dnes lidé v Rusku protestují proti válce na Ukrajině — od nenápadných gest po viditelné akce — a zároveň si ukážeme, jak režim přes sociální sítě láká a formuje mladé. Pokud už máte za sebou lekci „ČSSR a současné Rusko“, můžete lekcí navázat, lekce ovšem funguje i samostatně. Po projekci filmu Pan Nikdo proti Putinovi se žáci přenesou do konkrétních situací „současného Ruska“. Nehledáme „správné řešení“, spíš cit pro hranice a odvahu a demonstraci, jak média a propaganda ovlivňují každodenní rozhodování. Cílem je odnést si z filmu víc než zážitek: schopnost vidět souvislosti a pojmenovat vlastní postoj.

Autorka: Monika Stehlíková

Filosofie jako nástroj k objevování světa

Čtvrtý vzdělávací balíček, který vznikl ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR, přináší sedm nových témat spojujících svět odborného bádání s praxí učitelů. Cílem je nabídnout učitelům nástroje, jak vést s žáky hlubší debatu o světě, společnosti, technologiích a hodnotách – bez složité teorie, zato srozumitelně, hravě a s jistotou odborné kvality.

Anotace:

Lekce rozvíjí schopnost žáků přemýšlet o tom, jak svým jazykem a chováním na internetu spoluutvářejí veřejný prostor. Na konkrétních případech (kauzy Filipa Turka, mladých republikánů a Katariny Demetrashvili) žáci zkoumají veřejný dopad slov, a jak se v digitálním prostředí stírá hranice mezi soukromým a veřejným.

Nejde o hodnocení, co je „správné“ říkat, ale o porozumění tomu, jak se jazyk, kontext a platforma podílejí na vytváření obrazu člověka ve veřejném prostoru.
Cílem je, aby žáci pochopili, že v digitálním světě se soukromé projevy snadno stávají veřejnými – a že každý výrok může mít své právní, profesní i reputační důsledky.
Upozorňujeme, že lekce pracuje s autentickými texty z různých kauz, zvažte jejich použití.

Téma rozpočtu se nyní živě řeší, zkuste si s žáky simulovat, jak se rozpočet tvoří. Veškteré podklady máte připravené níže. 

Anotace: Žáci si na vlastní kůži vyzkouší, jak funguje sestavování státního rozpočtu vládou. V rolích ministrů se snaží rozdělit omezený objem peněz mezi různé resorty. Zjišťují, že rozpočet není jen tabulka čísel, ale zrcadlo hodnot a priorit společnosti, toho, co vláda považuje za nejdůležitější: bezpečí, zdraví, vzdělání, solidaritu nebo životní prostředí.
Cílem je zažít proces vyjednávání, poznat složitost politických rozhodnutí a uvědomit si, že každé rozhodnutí „kam peníze půjdou“ znamená, že jinde peníze chybí. Aktivita zároveň rozvíjí finanční i občanskou gramotnost, schopnost argumentace, empatie, týmové spolupráce a respektu k odlišným postojům.

AI bezpochyby přináší do našich životů obrovskou změnu. Mění se kreativní průmysl, povaha práce, vzdělávání nebo způsob vyhledávání informací. Jenže tenhle vývoj má svoji cenu: generativní AI je výpočtově, a tedy i energeticky mimořádně náročné. Představíme problémy, které jsou s ekologickou stránkou AI spjaty a etické dilema, které s nasazením této technologie přímo souvisí: přispěje aktivně k ochraně klimatu a záchraně planety, nebo naopak situaci ještě zhorší?
Jak bychom měli my sami a my jako stát a planeta přistoupit k těmto výzvám?

Autorka: Josefína Topolová

Anotace:

V této aktivitě se žáci stanou jazykovými detektivy, kteří zachytili záhadnou zprávu z neznámého zdroje – umělé inteligence (jazykového modelu). Jejich úkolem je odhalit skutečný význam zprávy, prověřit její spolehlivost a rozhodnout, zda se podle ní dá jednat. Během vyšetřování projdou třemi stanovišti, na kterých zažijí klíčové principy fungování jazyka, filozofie jazyka a práce s jazykovými modely.

Anotace:

„Společenská soudržnost“ se dnes skloňuje při každé krizi — ale co přesně znamená a komu skutečně prospívá? Lekce žáky přivede k tomu, že pojem není neutrální: má různé podoby i rizika, a proto je potřeba klást tři jednoduché otázky — soudržnost kolem čeho, pro koho a koho vylučuje — a umět odlišit dobrovolné semknutí od vynucené jednoty. Na scénářích uvidí, že soudržnost může být hybnou silou demokracie a spolupráce, ale také nástrojem nátlaku (např. nacistická či autoritářská společnost), takže sama o sobě není měřítkem dobra.
Lekce pracuje s hodnotovým rámcem rovnost – solidarita – pluralita – společné dobro a vede k tvorbě společné mapy toho, co dává soudržnosti smysl i hranice.
Součástí je i aktivita „Kdo by nám pomohl?“, která na příkladech EU, Rady Evropy, OECD a OSN ukáže, že různí aktéři pojem naplňují odlišně a podle toho navrhují i řešení.
Výsledkem je srozumitelný kompas pro celospolečenskou debatu, která může začít otázkou: Je-li lékem na polarizaci soudržnost, co tím vlastně říkáme?

Lekce může sloužit jako celek nebo si vyberte úkoly, které vnímáte jako vhodné pro vaše žáky.