Státní správa, politologie

Anotace:

Užijí učitelé občanky a ZSV, dějepisu a zeměpisu. Jednoduchá prezentace provede žáky některými olympiádami, které významně poznamenala politika, především střet demokratických a autoritářských či diktátorských režimů, a to od roku 1948 do současnosti. Ukazuje, jak byla tato sportovní událost součástí ideologického boje během studené války, jak fungovala jako legitimizace nedemokratických režimů, jak se Mezinárodní olympijský výbor stavěl k individuálním protestům sportovců a sportovkyň či k politickému aktivismu. Příběh ukrajinského skeletonisty a bojkotu úvodního paralympijského ceremoniálu na ZOH 2026 rekonstruují sami žáci.

Milé učitelky a milí učitelé,

soubor lekcí v tomto balíčku spojuje jedno silné a aktuální téma:
Jak se mladý člověk může bezpečně, zdravě a zodpovědně orientovat ve světě, který je současně plný příležitostí i zátěží, rizik i možností růstu?
Ať už jde o závislosti, duševní zdraví, online prostředí, mezilidské vztahy, komunikaci, krizové situace, finanční potíže, nebo společenské nerovnosti, ve všech těchto tématech je žák postaven před úkol porozumět sobě, druhým i společnosti — a učit se, jak jednat nejen informovaně, ale také s ohledem na vlastní zdraví, bezpečí, hodnoty a odpovědnost.

Anotace:
Způsobů, jak vést obec je mnoho. Mohou býti nefunkční, nebezpečné, extrémní, zastaralé… Lekce se zaměřuje na Temné Osvícenství a jeho ideje anti-demokracie, anti-rovnosti, proti akademické sféře, mediím a ve prospěch autoritářského uspořádání a dává žákům příležitost si uvědomit jejich nebezpečí.
Úvod do Temného osvícenství se v lekci stává nástrojem, pomocí něhož vyučující ukazuje hodnotu demokracie, rovnosti a svobodných médií. 

Lekce vznikla na základě pořadu Vinohradské 12: Extrém - Temné osvícenství - odborník Jan Charvát

Autorka lekce: Josefína Topolová

Anotace:
Co nás vlastně chrání, když se věci začnou kazit?
Většina lidí, silný vůdce, nebo pravidla?
Tato lekce vtahuje žáky do příběhu fiktivní země Frontiera, která čelí zdražování, válce v sousedství a rostoucí nespokojenosti obyvatel. Žáci se v diskuzní hře ocitají v různých rolích v situaci, kdy musí volit mezi rychlými řešeními, nebo ochranou práv – mezi klidem teď hned, nebo jistotou pravidel do budoucna.
Lekce nevede žáky k „správnému názoru“, ale k porozumění základnímu dilematu demokracie: kdo má mít moc a kdo nás chrání, když nejsme silní. Skrze vlastní rozhodování, reflexi emocí a řadou úkolů žáci pochopí rozdíl mezi demokracií založenou na ochraně práv a systémem, kde je moc soustředěna v rukou jednoho či většiny bez pojistek.

Lekce vychází z přednášky ústavního právníka Jana Kysely, kterou realizoval pro Občankáře na Letní škole 2025 (viz níže). 

Aktivita má dvě části. Před projekcí společně posbíráme, jak dnes lidé v Rusku protestují proti válce na Ukrajině — od nenápadných gest po viditelné akce — a zároveň si ukážeme, jak režim přes sociální sítě láká a formuje mladé. Pokud už máte za sebou lekci „ČSSR a současné Rusko“, můžete lekcí navázat, lekce ovšem funguje i samostatně. Po projekci filmu Pan Nikdo proti Putinovi se žáci přenesou do konkrétních situací „současného Ruska“. Nehledáme „správné řešení“, spíš cit pro hranice a odvahu a demonstraci, jak média a propaganda ovlivňují každodenní rozhodování. Cílem je odnést si z filmu víc než zážitek: schopnost vidět souvislosti a pojmenovat vlastní postoj.

Autorka: Monika Stehlíková

Lekce pracuje s filmem Pan Nikdo proti Putinovi.
Lekce žákům na konkrétních příkladech ukáže, jak vypadají znaky autoritářského režimu (kontrola médií, potlačování opozice, „jediná státní pravda“, tresty za jiné názory). Porovnáme komunistické Československo s dnešním Ruskem: začneme krátkou dobovou ukázkou (ministr vnitra František Kincl, duben 1989) a navážeme prací s ověřitelnými zdroji o Chartě 77 i současných formách občanského odporu v Rusku. Cílem není říkat, že „Rusové jsou oběti“. Cílem je pochopit, proč i malá, riziku vystavená a často rozptýlená skupina lidí dokáže ve společnosti dlouhodobě otevírat prostor pro změnu — stejně jako to dělala Charta 77 tehdy a dělají to dnešní ruští občanští aktivisté, ale v případě Ruska i partyzáni.

Filosofie jako nástroj k objevování světa

Čtvrtý vzdělávací balíček, který vznikl ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR, přináší sedm nových témat spojujících svět odborného bádání s praxí učitelů. Cílem je nabídnout učitelům nástroje, jak vést s žáky hlubší debatu o světě, společnosti, technologiích a hodnotách – bez složité teorie, zato srozumitelně, hravě a s jistotou odborné kvality.

Projev prezidenta 28. října není jen slavnostní řeč – je to hlavní státnický proslov roku, který vyjadřuje, jak si země připomíná své kořeny a kam směřuje. Kolik žáků vaší třídy projev slyšelo? V mých třídách o třiceti žácích mezi nulou až pěti. Má jen 11 minut, co s ním pracovat v rámci výuky?

Téma rozpočtu se nyní živě řeší, zkuste si s žáky simulovat, jak se rozpočet tvoří. Veškteré podklady máte připravené níže. 

Anotace: Žáci si na vlastní kůži vyzkouší, jak funguje sestavování státního rozpočtu vládou. V rolích ministrů se snaží rozdělit omezený objem peněz mezi různé resorty. Zjišťují, že rozpočet není jen tabulka čísel, ale zrcadlo hodnot a priorit společnosti, toho, co vláda považuje za nejdůležitější: bezpečí, zdraví, vzdělání, solidaritu nebo životní prostředí.
Cílem je zažít proces vyjednávání, poznat složitost politických rozhodnutí a uvědomit si, že každé rozhodnutí „kam peníze půjdou“ znamená, že jinde peníze chybí. Aktivita zároveň rozvíjí finanční i občanskou gramotnost, schopnost argumentace, empatie, týmové spolupráce a respektu k odlišným postojům.

Anotace:

„Společenská soudržnost“ se dnes skloňuje při každé krizi — ale co přesně znamená a komu skutečně prospívá? Lekce žáky přivede k tomu, že pojem není neutrální: má různé podoby i rizika, a proto je potřeba klást tři jednoduché otázky — soudržnost kolem čeho, pro koho a koho vylučuje — a umět odlišit dobrovolné semknutí od vynucené jednoty. Na scénářích uvidí, že soudržnost může být hybnou silou demokracie a spolupráce, ale také nástrojem nátlaku (např. nacistická či autoritářská společnost), takže sama o sobě není měřítkem dobra.
Lekce pracuje s hodnotovým rámcem rovnost – solidarita – pluralita – společné dobro a vede k tvorbě společné mapy toho, co dává soudržnosti smysl i hranice.
Součástí je i aktivita „Kdo by nám pomohl?“, která na příkladech EU, Rady Evropy, OECD a OSN ukáže, že různí aktéři pojem naplňují odlišně a podle toho navrhují i řešení.
Výsledkem je srozumitelný kompas pro celospolečenskou debatu, která může začít otázkou: Je-li lékem na polarizaci soudržnost, co tím vlastně říkáme?

Lekce může sloužit jako celek nebo si vyberte úkoly, které vnímáte jako vhodné pro vaše žáky.