Prezentace

Anotace:

„Společenská soudržnost“ se dnes skloňuje při každé krizi — ale co přesně znamená a komu skutečně prospívá? Lekce žáky přivede k tomu, že pojem není neutrální: má různé podoby i rizika, a proto je potřeba klást tři jednoduché otázky — soudržnost kolem čeho, pro koho a koho vylučuje — a umět odlišit dobrovolné semknutí od vynucené jednoty. Na scénářích uvidí, že soudržnost může být hybnou silou demokracie a spolupráce, ale také nástrojem nátlaku (např. nacistická či autoritářská společnost), takže sama o sobě není měřítkem dobra.
Lekce pracuje s hodnotovým rámcem rovnost – solidarita – pluralita – společné dobro a vede k tvorbě společné mapy toho, co dává soudržnosti smysl i hranice.
Součástí je i aktivita „Kdo by nám pomohl?“, která na příkladech EU, Rady Evropy, OECD a OSN ukáže, že různí aktéři pojem naplňují odlišně a podle toho navrhují i řešení.
Výsledkem je srozumitelný kompas pro celospolečenskou debatu, která může začít otázkou: Je-li lékem na polarizaci soudržnost, co tím vlastně říkáme?

Lekce může sloužit jako celek nebo si vyberte úkoly, které vnímáte jako vhodné pro vaše žáky.

Anotace:

Lekce seznamuje žáky s technikami politické mobilizace a polarizace v kampaních (slogany, symboly, nepřítel, cherry-picking, whataboutism). Součástí je i srovnání se současnou praxí v Indii, kde vládní strana využívá kulturní a náboženské rámce (hindutva) k oslovování voličů a mobilizuje masy na základě náboženství.
Žáci analyzují příklady sloganů, připravují férovou kampaň a hodnotí práci vrstevníků. Cílem je posílit mediální a občanskou gramotnost, etické uvažování a tříbit schopnost cílit na změnu kvality života, nikoli pouze posilovat emoce nepřátelství.

V mých očích je Marie Kondo kulturní ikona, kterou v určitou dobu všichni znali, i když nechtěli. Jako mé děti. Těm přitom metoda Konmari pročistila domov a vnesla do něj energii a radost. Její velký úklid se mi vybavil v souvislosti s návrhem daňové reformy. Podaří se nám najít paralely?
 

Anotace:
Tato sada tří propojených lekcí pomáhá žákům pochopit, co znamenala transformace české ekonomiky po roce 1989. Kombinuje témata z dějepisu, občanské výchovy i ekonomie a ekonomiky a nabízí tak hlubší vhled do období, kdy se naše země měnila z plánovaného hospodářství v tržní ekonomiku. Metodika si klade za cíl nejen přiblížit fakta, ale především pomoci žákům vcítit se do tehdejších dilemat a pochopit, že změna systému nebyla jen o svobodě, ale také o zodpovědnosti, nejistotě a dopadech na každodenní život. Metodika vychází z přednášky: Ondřej Ševeček: Rok 1989 – revoluce ekonomiky: od plánu k trhu (odkaz níže, spolupráce s FÚ AV), dělí se na 3 lekce.

Anotace:

V přednášce rozebírá paní doktorka Věra Schifferová (spolupráce s Filosofickým ústavem AV) z filosofické perspektivy úvahy o válce a míru v díle Jana Amose Komenského. Jde o vysoce erudovanou přednášku nabitou citáty, odkazy a interpretacemi. Může být využita ve specializovaných filosofických seminářích nebo dána k dispozici individuálně, především ale slouží pedagogovi. Metodika obsahuje tři různě zaměřené pracovní listy, které lze použít dohromady i zvlášť. Všechny obsahují práci s Komenského texty a vztahují se jednak k vytvoření představy o dobovém kontextu Komenského života, jednak k jeho myšlenkám o válce a míru a jejich aktuálnosti v současném světě. Může být využita v ZSV, českém jazyce, dějepise a etické výchově.

Anotace:
Tato lekce žákům představí myšlenku Marshalla McLuhana „Medium is the message“ a její význam pro dnešní svět médií a influencerů. Společně budeme zkoumat, jak forma média (např. TikTok vs. kniha) mění naše přemýšlení, pozornost a vnímání pravdy.
Pomocí mýtu o Narcisovi si ukážeme, jak se ve světě digitálních obrazů a obsahu často ztrácíme ve vlastním odrazu. Stejně jako Narcis nepoznal, že se dívá sám na sebe, i my jsme fascinováni tím, co média ukazují – a zapomínáme, že často jen potvrzují naše vlastní preference, hodnoty a touhy. Tento fenomén McLuhan nazývá narcisovou hypnózou.
Lekce propojí historický vývoj duchovní autority (např. výklad Bible v době reformace) s dnešními „novými proroky“ – influencery, algoritmy a digitálními platformami. Žáci se zamyslí nad tím, kdo dnes určuje, co je pravda, a jakou roli v tom hrajeme my sami jako publikum.
Cílem lekce je rozvíjet mediální gramotnost, kritické myšlení a schopnost vnímat média nejen jako zdroj informací, ale jako zrcadlo naší vlastní společnosti a osobnosti.

Anotace:

Lekce pomáhá žákům pochopit, jak mohou být duchovní symboly, alternativní spiritualita a apokalyptická proroctví zneužívány k manipulaci a propagandě. Pomocí imaginativní tvorby tzv. „svatého obrázku nové doby“ si vyzkouší, jak snadné je vytvořit poutavý, ale zjednodušený a polarizovaný obraz světa. Inspirací je i případ proruského hnutí AllatRa (7.díl seriálu Sekty od 5:59), které propojuje duchovno, politickou propagandu a konspirační narativy.

Anotace:

Tato lekce nabízí bezpečný prostor pro diskusi o tom, jaké formy může mít duchovní hledání mimo tradiční náboženství – a zároveň upozorňuje na rizika, která se s tím mohou pojit. Vychází ze současného českého kontextu, kde alternativní spiritualita tvoří významnou součást „neviditelného náboženství“. Žáci se seznámí se základními pojmy jako energie, karma či sebeléčení a následně pomocí videa z pořadu Mikýřova úžasná pouť internetem kriticky analyzují způsoby, jak lze důvěru ve spirituální přístupy zneužít k manipulaci, obohacení či k šíření dezinformací.
Poznámka: Video obsahuje expresivní jazyk – zvažte jeho promítnutí, nebo pracujte se shrnutím. Lekce obsahuje i podněty ke kritickému zhodnocení samotného stylu Mikýřova vystoupení.

Anotace:

V lekci se žáci seznámí s fenoménem manosféry – online světem různých skupin, kde se diskutuje o mužství, vztazích a často i o nespokojenosti mladých mužů s dnešní společností. Vycházejí z populárního filmu Matrix, odkud Red Pill komunita přebírá metaforu „červené pilulky“ – tedy probuzení do tvrdé reality. Budeme zkoumat, proč někteří kluci vyhledávají rady koučů a influencerů, co je k tomu vede, a jaké obrazy mužství jim jsou předkládány. Nejde nám o zesměšnění, ale o pochopení: jak se cítí, co hledají.

Zkusíme se podívat na kořeny inklinace k charismatickému vůdcovství mezi dospívajícími mladými muži. Využijeme oceňovaný seriál Adolescent k rozboru situace jednoho kluka, který nakonec sáhne i k násilí. A dostaneme se až Andrew Tatovi, kontroverznímu podnikateli, který si na manosféře postavil svůj byznys. Co děti, mladí muži, dělají za zavřenými dveřmi a jak to souvisí s Mladými motoristy? Se mimo jiné dozvíte z naší lekce.
Dnes bude hodina o klucích, ale holky nepošleme za dveře – naopak nás dost zajímá, co si myslí.

Lekce vznikla díky podcastu V12 - rozhovory Matěje Skalického a Jana Charváta o podobách extrémismu DÍL MANOSFÉRA

Anotace:

Lekce se zaměřuje na to, jak jazykové výrazy označující pravděpodobnost (např. „možná“, „asi“, „pravděpodobně“) vnímáme odlišně, přestože je běžně používáme. Pomocí praktických cvičení a reálných příkladů si žáci uvědomí, jak může jazyková nepřesnost ovlivnit porozumění, rozhodování a vnímanou důvěryhodnost informací. Zkusí si převádět vágní výrazy do číselného vyjádření pravděpodobnosti a chápat riziko zkreslení v různých sděleních.

Lekci může, ale nemusí předcházet: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-kouzlo-pravdepodobnosti-aneb-mozny-lek-na-dezinformace