Člověk a společnost, sociologie

Anotace:

„Společenská soudržnost“ se dnes skloňuje při každé krizi — ale co přesně znamená a komu skutečně prospívá? Lekce žáky přivede k tomu, že pojem není neutrální: má různé podoby i rizika, a proto je potřeba klást tři jednoduché otázky — soudržnost kolem čeho, pro koho a koho vylučuje — a umět odlišit dobrovolné semknutí od vynucené jednoty. Na scénářích uvidí, že soudržnost může být hybnou silou demokracie a spolupráce, ale také nástrojem nátlaku (např. nacistická či autoritářská společnost), takže sama o sobě není měřítkem dobra.
Lekce pracuje s hodnotovým rámcem rovnost – solidarita – pluralita – společné dobro a vede k tvorbě společné mapy toho, co dává soudržnosti smysl i hranice.
Součástí je i aktivita „Kdo by nám pomohl?“, která na příkladech EU, Rady Evropy, OECD a OSN ukáže, že různí aktéři pojem naplňují odlišně a podle toho navrhují i řešení.
Výsledkem je srozumitelný kompas pro celospolečenskou debatu, která může začít otázkou: Je-li lékem na polarizaci soudržnost, co tím vlastně říkáme?

Lekce může sloužit jako celek nebo si vyberte úkoly, které vnímáte jako vhodné pro vaše žáky.

Anotace:

Lekce seznamuje žáky s technikami politické mobilizace a polarizace v kampaních (slogany, symboly, nepřítel, cherry-picking, whataboutism). Součástí je i srovnání se současnou praxí v Indii, kde vládní strana využívá kulturní a náboženské rámce (hindutva) k oslovování voličů a mobilizuje masy na základě náboženství.
Žáci analyzují příklady sloganů, připravují férovou kampaň a hodnotí práci vrstevníků. Cílem je posílit mediální a občanskou gramotnost, etické uvažování a tříbit schopnost cílit na změnu kvality života, nikoli pouze posilovat emoce nepřátelství.

Anotace:
Tato sada tří propojených lekcí pomáhá žákům pochopit, co znamenala transformace české ekonomiky po roce 1989. Kombinuje témata z dějepisu, občanské výchovy i ekonomie a ekonomiky a nabízí tak hlubší vhled do období, kdy se naše země měnila z plánovaného hospodářství v tržní ekonomiku. Metodika si klade za cíl nejen přiblížit fakta, ale především pomoci žákům vcítit se do tehdejších dilemat a pochopit, že změna systému nebyla jen o svobodě, ale také o zodpovědnosti, nejistotě a dopadech na každodenní život. Metodika vychází z přednášky: Ondřej Ševeček: Rok 1989 – revoluce ekonomiky: od plánu k trhu (odkaz níže, spolupráce s FÚ AV), dělí se na 3 lekce.

Připravili jsme metodiku, která pracuje s politickým kompasem a může žáky vést k promyšlenějšímu a informovanému rozhodování, až půjdou k volbám.

Výhoda je, že v rámci lekce zůstáváte na neutrální půdě – nemusíte dávat najevo své politické preference, pokud nechcete. Žáci sami přijdou na to, která politická uskupení zastávají jaké postoje, a vy je jen provázíte diskusí.

Anotace:
Tato lekce žákům představí myšlenku Marshalla McLuhana „Medium is the message“ a její význam pro dnešní svět médií a influencerů. Společně budeme zkoumat, jak forma média (např. TikTok vs. kniha) mění naše přemýšlení, pozornost a vnímání pravdy.
Pomocí mýtu o Narcisovi si ukážeme, jak se ve světě digitálních obrazů a obsahu často ztrácíme ve vlastním odrazu. Stejně jako Narcis nepoznal, že se dívá sám na sebe, i my jsme fascinováni tím, co média ukazují – a zapomínáme, že často jen potvrzují naše vlastní preference, hodnoty a touhy. Tento fenomén McLuhan nazývá narcisovou hypnózou.
Lekce propojí historický vývoj duchovní autority (např. výklad Bible v době reformace) s dnešními „novými proroky“ – influencery, algoritmy a digitálními platformami. Žáci se zamyslí nad tím, kdo dnes určuje, co je pravda, a jakou roli v tom hrajeme my sami jako publikum.
Cílem lekce je rozvíjet mediální gramotnost, kritické myšlení a schopnost vnímat média nejen jako zdroj informací, ale jako zrcadlo naší vlastní společnosti a osobnosti.

Anotace:

Lekce pomáhá žákům pochopit, jak mohou být duchovní symboly, alternativní spiritualita a apokalyptická proroctví zneužívány k manipulaci a propagandě. Pomocí imaginativní tvorby tzv. „svatého obrázku nové doby“ si vyzkouší, jak snadné je vytvořit poutavý, ale zjednodušený a polarizovaný obraz světa. Inspirací je i případ proruského hnutí AllatRa (7.díl seriálu Sekty od 5:59), které propojuje duchovno, politickou propagandu a konspirační narativy.

Anotace:

V lekci se žáci seznámí s fenoménem manosféry – online světem různých skupin, kde se diskutuje o mužství, vztazích a často i o nespokojenosti mladých mužů s dnešní společností. Vycházejí z populárního filmu Matrix, odkud Red Pill komunita přebírá metaforu „červené pilulky“ – tedy probuzení do tvrdé reality. Budeme zkoumat, proč někteří kluci vyhledávají rady koučů a influencerů, co je k tomu vede, a jaké obrazy mužství jim jsou předkládány. Nejde nám o zesměšnění, ale o pochopení: jak se cítí, co hledají.

Zkusíme se podívat na kořeny inklinace k charismatickému vůdcovství mezi dospívajícími mladými muži. Využijeme oceňovaný seriál Adolescent k rozboru situace jednoho kluka, který nakonec sáhne i k násilí. A dostaneme se až Andrew Tatovi, kontroverznímu podnikateli, který si na manosféře postavil svůj byznys. Co děti, mladí muži, dělají za zavřenými dveřmi a jak to souvisí s Mladými motoristy? Se mimo jiné dozvíte z naší lekce.
Dnes bude hodina o klucích, ale holky nepošleme za dveře – naopak nás dost zajímá, co si myslí.

Lekce vznikla díky podcastu V12 - rozhovory Matěje Skalického a Jana Charváta o podobách extrémismu DÍL MANOSFÉRA

Anotace:

Lekce vychází z přednášek a rozhovorů Jan A. Kozáka.
Lekce začíná krátkou diskuzí o tom, co žáci vědí o konspiračních teoriích, a následně se zaměřuje na analýzu konkrétního případu z videa (Akta X). Prostřednictvím hry na „tichou poštu“ si žáci zažijí, jak se informace zkreslují, a poté diskutují, jak podobné procesy fungují v šíření mýtů a konspiračních teorií. Žáci budou vedeni k analýze, jak se možné reálné obavy a problémy v konspiračních teoriích odrážejí, a zároveň budou zkoumat, jak zkreslené nebo lživé informace mohou přispívat k polarizaci společnosti a ztrátě důvěry. Líbí se mi výrok Jana Koháka, že extrému lze zabránit hýčkáním si svých kritiků i o něm lekce je.

Jaké vůdce potřebujeme? A jaké chceme?

V posledních letech vidíme, jak se politické osobnosti jako Donald Trump nebo další pravicoví lídři profilují jako ochránci společnosti a tvůrci silného a stabilního vedení. Ale jaký je skutečný dopad těchto obrazů na naši společnost?

V rámci naší nové lekce se zaměříme na kritickou analýzu politických vůdců a jejich charismatického stylu vedení. Budeme zkoumat nejen to, jak tyto figury manipulují s emocemi veřejnosti, ale i jak reálně ovlivňují naše hodnoty a politickou orientaci. Kdy je obraz silného ochránce manipulační a kdy je pro společnost nezbytný? Jaké jsou výhody a rizika spojené s charismatickým vůdcovstvím? Tato lekce není o aktivismu, ale o výzvě k zamyšlení, jaký typ vůdce vlastně chceme. 

V prezenatci Typologie vůdců se zaměříme i na vůdce z fiktivních příběhů.

Anotace:

Lekce se zaměřuje na koncept symbolických světů. Určitě se Vám někdy stalo, že jste se dostali do hádky o politickém kandidátovi, umělci nebo klidně jen filmu. Pokud hádka měla dlouhého trvání a váš spoluhádající se vás nesnažil urazit, ale přesvědčit o vašem omylu, je možné, že jste prostě jen obývali jiné symbolické světy, reprezentované jinými hodnotami, jinými pocity ze stejných jevů. Ano. Přesně o tom, je naše lekce. O tvorbě společných i vlastních symbolických světů, které mají tu sílu, že vypadají jako realita. Pojďte se s námi a vašimi žáky vydat za dobrodružstvím, za objevováním takových světů.
Pomocí proměny vnímání původního obyvatelstva amerického kontinentu Evropany si ukážeme, že nejde tak ani o pozorovaného, jako pozorujícího. Žáci si osvojí i další pojem z oblasti sociologie, a tím je sociální konstrukt. Prosím upravte si zadání tak, abyste zvládli i případnou diskuzi.