Osobnost, psychologie

Hodina seznamuje žáky s pojmem netolismus – závislostí na tzv. virtuálních drogách (internet, sociální sítě, online hry). Pomocí diskusí, storytellingu a skupinových aktivit žáci postupně objevují hlavní příznaky vznikající nelátkové závislosti, učí se odlišovat zdravé a rizikové používání internetu a zamýšlejí se nad vlastními návyky. Cílem je posílit digitální gramotnost, duševní hygienu a schopnost regulovat vlastní online chování.

Anotace:
Lekce nabízí učitelům bezpečný prostor pro sdílení, nácvik postupů a získání jistoty v situacích, kdy do výuky nebo života třídy vstoupí téma návykového chování – u žáka nebo v jeho rodině.
Nejde o to z učitele dělat terapeuta.

Cílem je, aby pedagog:
• věděl, jak bezpečně reagovat v prvním kontaktu,
• uměl rozpoznat hranici ohrožení dítěte,
• dokázal předat situaci dál a nebyl na ni sám.
Lekce pomáhá posílit taky jednu důležitou myšlenku z praxe: zdánlivě malá, lidská reakce učitele může být pro žáka klíčová.

Anotace:
Lekce nabízí žákům možnost podívat se na závislosti méně jako na „chybu jednotlivce“ a více jako na jev, který ovlivňuje vztahy, rodiny i společnost.
Mnoho lidí nehledá látku – hledá úlevu, zapadnutí nebo cestu ven z tlaku, který neumí jinak zvládat nebo únik před nudou. Lekce pomáhá žákům pochopit souvislosti, rozpoznat předsudky a uvažovat nad tím, jakou roli může hrát každý člověk – kamarád, soused i občan.
Lekce není moralizující. Neříká „neber drogy“ – nabízí příležitost vidět celkový obraz, naučit se mluvit o těžkých tématech a zjistit, že pomoc existuje a má mnoho podob.

Cyklus „Jak se chránit v digitálním světě“ pomáhá žákům pochopit, jak funguje digitální prostředí, sociální sítě a data, která o sobě každý den sdílíme.
Ve 3 blocích žáci poznávají, jak mohou být technologie užitečné, ale i nebezpečné, pokud se používají bez rozmyslu. Cílem je rozvíjet zodpovědnost, kritické myšlení a schopnost chránit sebe i druhé v online světě.
V první lekci „Data – kdo je má a k čemu?“ se žáci učí, že data nejsou jen čísla, ale informace, které mají ekonomickou, politickou i osobní hodnotu. Porovnávají, jak se data využívají a jak mohou být zneužívána – ve světě byznysu, při volbách nebo státem.
Druhá lekce „Rizika sociálních sítí“ přináší příběhy ze života, v nichž se objevují témata kyberšikany, sextingu, groomingu nebo falešných profilů. Žáci se učí rozeznat rizikové situace, reagovat na ně a přemýšlet o dopadech vlastního chování.
V třetí lekci „Jak se chránit – digitální hygiena a prevence“ si žáci sestavují vlastní plán bezpečného online chování. Přemýšlejí, jaké mají zvyky, kolik času tráví online, a hledají rovnováhu mezi soukromím a sdílením.

Aktivita má dvě části. Před projekcí společně posbíráme, jak dnes lidé v Rusku protestují proti válce na Ukrajině — od nenápadných gest po viditelné akce — a zároveň si ukážeme, jak režim přes sociální sítě láká a formuje mladé. Pokud už máte za sebou lekci „ČSSR a současné Rusko“, můžete lekcí navázat, lekce ovšem funguje i samostatně. Po projekci filmu Pan Nikdo proti Putinovi se žáci přenesou do konkrétních situací „současného Ruska“. Nehledáme „správné řešení“, spíš cit pro hranice a odvahu a demonstraci, jak média a propaganda ovlivňují každodenní rozhodování. Cílem je odnést si z filmu víc než zážitek: schopnost vidět souvislosti a pojmenovat vlastní postoj.

Autorka: Monika Stehlíková

Filosofie jako nástroj k objevování světa

Čtvrtý vzdělávací balíček, který vznikl ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR, přináší sedm nových témat spojujících svět odborného bádání s praxí učitelů. Cílem je nabídnout učitelům nástroje, jak vést s žáky hlubší debatu o světě, společnosti, technologiích a hodnotách – bez složité teorie, zato srozumitelně, hravě a s jistotou odborné kvality.

Anotace:

Lekce rozvíjí schopnost žáků přemýšlet o tom, jak svým jazykem a chováním na internetu spoluutvářejí veřejný prostor. Na konkrétních případech (kauzy Filipa Turka, mladých republikánů a Katariny Demetrashvili) žáci zkoumají veřejný dopad slov, a jak se v digitálním prostředí stírá hranice mezi soukromým a veřejným.

Nejde o hodnocení, co je „správné“ říkat, ale o porozumění tomu, jak se jazyk, kontext a platforma podílejí na vytváření obrazu člověka ve veřejném prostoru.
Cílem je, aby žáci pochopili, že v digitálním světě se soukromé projevy snadno stávají veřejnými – a že každý výrok může mít své právní, profesní i reputační důsledky.
Upozorňujeme, že lekce pracuje s autentickými texty z různých kauz, zvažte jejich použití.

Anotace:
Vzdělávací program pro žáky 14+ propojuje film Velký vlastenecký výlet s prací ve třech rolích, které se ve válce skutečně setkávají: váleční novináři, humanitární konvoj a pozorovatelé mezinárodního práva (vyšetřovatelé Mezinárodního trestního soudu spolu s humanitárními právníky). Před filmem třída v týmech plánuje „cestu“ po trase Charkov → Izjum → Donbas: novináři připraví bezpečný a etický sběr svědectví (co točit a jak ověřovat informace), konvoj navrhne spravedlivou distribuci pomoci (menší výdeje, časová okna, prioritní přístup zranitelným) a tým mezinárodního práva vytvoří plán vyšetřovacího místa v Izjumu metodou „tří perimetrů“ (vnitřní – forenzní práce, pracovní – evidence, vnější – rodiny a média) včetně jednosměrné trasy důkazů a jasných pravidel nestrannosti. Žáci přitom pracují s jednoduchými nástroji (slepá mapa, mapa leteckých poplachů pro volbu bezpečných oken přesunů) a srozumitelnými principy ochrany důstojnosti, bezpečí a neutrality.
Po filmu následuje řízená reflexe hodnot, která stojí na postavách příběhu (Ivo, Nikola, Petr a filmaři): žáci nejprve sepíší, v čem se protagonisté shodují a v čem se rozcházejí, a své závěry krátce obhájí. Debata pak vede k otázkám osobní svobody vs. odpovědnosti (např. „zákazy EU“ vs realita regulací nových výrobků), k hranicím dialogu („máme se bavit za všech okolností?“) a k nepřekročitelným normám: sexuální násilí ve válce není „pochopitelné“ – je to zločin, který právo i etika jednoznačně odsuzují. Pro lepší porozumění svobodě projevu žáci srovnají otevřenou demokratickou debatu v EU s praxí represivních zákonů v dnešním Rusku, které trestají „diskreditaci armády“ a „nepravdivé informace o válce“ – a uvažují, co by se dělo s protagonistou, kdyby v Rusku veřejně mluvil stejně kriticky jako ve filmu. Cílem není „přesvědčit“, ale umět pracovat s fakty, rozlišit názor od ověřitelného tvrzení a vést bezpečnou, důstojnou diskusi.
Během jedné 45minutové hodiny (s volitelným rozšířením na 2×45 min) vzniknou konkrétní výstupy: mapa trasy s bezpečnými okny a body krytu, plán vyšetřovacího místa (tři perimetry), návrh spravedlivé distribuce pomoci a krátký novinářský výstup (3 ověřená zjištění + 1 citace). Program pěstuje mediální gramotnost, kritické myšlení, empatii a občanské dovednosti (práce s pravidly, rolemi a odpovědností).

Nyní dokument najdete i na streamovací platformě NETFLIX.