Člověk a společnost, sociologie

Lekce pracuje s filmem Pan Nikdo proti Putinovi.
Lekce žákům na konkrétních příkladech ukáže, jak vypadají znaky autoritářského režimu (kontrola médií, potlačování opozice, „jediná státní pravda“, tresty za jiné názory). Porovnáme komunistické Československo s dnešním Ruskem: začneme krátkou dobovou ukázkou (ministr vnitra František Kincl, duben 1989) a navážeme prací s ověřitelnými zdroji o Chartě 77 i současných formách občanského odporu v Rusku. Cílem není říkat, že „Rusové jsou oběti“. Cílem je pochopit, proč i malá, riziku vystavená a často rozptýlená skupina lidí dokáže ve společnosti dlouhodobě otevírat prostor pro změnu — stejně jako to dělala Charta 77 tehdy a dělají to dnešní ruští občanští aktivisté, ale v případě Ruska i partyzáni.

Následující lekce je první vlaštovkou v připravovaném tématu krizové komunikace: 

Před pár dny nám do schránky dorazila příručka „72 hodin. Jak se připravit na krizové situace a společně je zvládnout“ od Ministerstva vnitra. Vzhledem k tomu, že mi je téměř padesát a podobný materiál jsem dostala poprvé, jsem si ho zodpovědně přečetla.

Překvapilo mě ale, že z celé rodiny jen já. Nevím, jak jsou na tom ostatní lidé, ale pro jistotu jsem připravila několik aktivit k tématu pro žáky základních a středních škol. Jak se to říká? Kdo je připraven, je připraven.

Filosofie jako nástroj k objevování světa

Čtvrtý vzdělávací balíček, který vznikl ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR, přináší sedm nových témat spojujících svět odborného bádání s praxí učitelů. Cílem je nabídnout učitelům nástroje, jak vést s žáky hlubší debatu o světě, společnosti, technologiích a hodnotách – bez složité teorie, zato srozumitelně, hravě a s jistotou odborné kvality.

Anotace:

Lekce rozvíjí schopnost žáků přemýšlet o tom, jak svým jazykem a chováním na internetu spoluutvářejí veřejný prostor. Na konkrétních případech (kauzy Filipa Turka, mladých republikánů a Katariny Demetrashvili) žáci zkoumají veřejný dopad slov, a jak se v digitálním prostředí stírá hranice mezi soukromým a veřejným.

Nejde o hodnocení, co je „správné“ říkat, ale o porozumění tomu, jak se jazyk, kontext a platforma podílejí na vytváření obrazu člověka ve veřejném prostoru.
Cílem je, aby žáci pochopili, že v digitálním světě se soukromé projevy snadno stávají veřejnými – a že každý výrok může mít své právní, profesní i reputační důsledky.
Upozorňujeme, že lekce pracuje s autentickými texty z různých kauz, zvažte jejich použití.

AI bezpochyby přináší do našich životů obrovskou změnu. Mění se kreativní průmysl, povaha práce, vzdělávání nebo způsob vyhledávání informací. Jenže tenhle vývoj má svoji cenu: generativní AI je výpočtově, a tedy i energeticky mimořádně náročné. Představíme problémy, které jsou s ekologickou stránkou AI spjaty a etické dilema, které s nasazením této technologie přímo souvisí: přispěje aktivně k ochraně klimatu a záchraně planety, nebo naopak situaci ještě zhorší?
Jak bychom měli my sami a my jako stát a planeta přistoupit k těmto výzvám?

Autorka: Josefína Topolová

Anotace:

V této aktivitě se žáci stanou jazykovými detektivy, kteří zachytili záhadnou zprávu z neznámého zdroje – umělé inteligence (jazykového modelu). Jejich úkolem je odhalit skutečný význam zprávy, prověřit její spolehlivost a rozhodnout, zda se podle ní dá jednat. Během vyšetřování projdou třemi stanovišti, na kterých zažijí klíčové principy fungování jazyka, filozofie jazyka a práce s jazykovými modely.

Anotace:

„Společenská soudržnost“ se dnes skloňuje při každé krizi — ale co přesně znamená a komu skutečně prospívá? Lekce žáky přivede k tomu, že pojem není neutrální: má různé podoby i rizika, a proto je potřeba klást tři jednoduché otázky — soudržnost kolem čeho, pro koho a koho vylučuje — a umět odlišit dobrovolné semknutí od vynucené jednoty. Na scénářích uvidí, že soudržnost může být hybnou silou demokracie a spolupráce, ale také nástrojem nátlaku (např. nacistická či autoritářská společnost), takže sama o sobě není měřítkem dobra.
Lekce pracuje s hodnotovým rámcem rovnost – solidarita – pluralita – společné dobro a vede k tvorbě společné mapy toho, co dává soudržnosti smysl i hranice.
Součástí je i aktivita „Kdo by nám pomohl?“, která na příkladech EU, Rady Evropy, OECD a OSN ukáže, že různí aktéři pojem naplňují odlišně a podle toho navrhují i řešení.
Výsledkem je srozumitelný kompas pro celospolečenskou debatu, která může začít otázkou: Je-li lékem na polarizaci soudržnost, co tím vlastně říkáme?

Lekce může sloužit jako celek nebo si vyberte úkoly, které vnímáte jako vhodné pro vaše žáky.

Anotace:

Lekce seznamuje žáky s technikami politické mobilizace a polarizace v kampaních (slogany, symboly, nepřítel, cherry-picking, whataboutism). Součástí je i srovnání se současnou praxí v Indii, kde vládní strana využívá kulturní a náboženské rámce (hindutva) k oslovování voličů a mobilizuje masy na základě náboženství.
Žáci analyzují příklady sloganů, připravují férovou kampaň a hodnotí práci vrstevníků. Cílem je posílit mediální a občanskou gramotnost, etické uvažování a tříbit schopnost cílit na změnu kvality života, nikoli pouze posilovat emoce nepřátelství.

Anotace:
Tato sada tří propojených lekcí pomáhá žákům pochopit, co znamenala transformace české ekonomiky po roce 1989. Kombinuje témata z dějepisu, občanské výchovy i ekonomie a ekonomiky a nabízí tak hlubší vhled do období, kdy se naše země měnila z plánovaného hospodářství v tržní ekonomiku. Metodika si klade za cíl nejen přiblížit fakta, ale především pomoci žákům vcítit se do tehdejších dilemat a pochopit, že změna systému nebyla jen o svobodě, ale také o zodpovědnosti, nejistotě a dopadech na každodenní život. Metodika vychází z přednášky: Ondřej Ševeček: Rok 1989 – revoluce ekonomiky: od plánu k trhu (odkaz níže, spolupráce s FÚ AV), dělí se na 3 lekce.

Připravili jsme metodiku, která pracuje s politickým kompasem a může žáky vést k promyšlenějšímu a informovanému rozhodování, až půjdou k volbám.

Výhoda je, že v rámci lekce zůstáváte na neutrální půdě – nemusíte dávat najevo své politické preference, pokud nechcete. Žáci sami přijdou na to, která politická uskupení zastávají jaké postoje, a vy je jen provázíte diskusí.